Stačila jedna SMS o Borodajovi a z novináře se stal vězeň
UKRAJINSKÝ KONFLIKT
NOVÉ
1
Na východní Ukrajině z vás může jedna jediná textová zpráva udělat nepřítele. V případě ruského redaktora zpravodajského portálu Bloomberg News Stěpana Kravčenka to byla SMS zpráva, kterou zaslal svému otci. „Mluvil jsem s Borodajem,“ stálo v ní. Kvůli této informaci o kontaktu s vůdcem proruských separatistů byl novinář zadržen a strávil několik hodin v ukrajinském zajetí.
„Takže ty jsi Borodajův přítel,“ konstatoval maskovaný muž během prohlídky novináře, který se vracel z Doněcku domů do Ruska. „Poté, co ukrajinští vojáci nalezli na mém iPadu video z tiskové konference separatistů, byla moje vina, ať už jakákoli, prokázána,“ poznamenal Kravčenko pro webový portál Bloomberg.
Čtěte také: Borodaj: Přišel jsem z Moskvy a jsem premiér. Prostě osud
Redaktorovi se ještě podařilo zašeptat řidiči kontakt na svého otce do Moskvy. Vzápětí už mu vojáci zavázali oči a odvedli do jiného auta, kde Kravčenko podle hlasů rozeznal, že v něm sedí tři Ukrajinci, pravděpodobně vojáci. Asi po čtyřiceti minutách jízdy ho vysadili na vojenské základně.
Tam se kolem Kravčenka seskupili další vojáci a zahrnuli ho nadávkami. „Vy Rusové jste všichni prasata. Nejradši bych tě na místě zastřelil,“ cituje novinář jednoho z nich. Následovaly dva pohlavky, které však podle jeho slov skoro nebolely.
Z Gradu se vyklubal kombajn
Tři zmiňovaní muži, Pavel, Ruslan a Dmitrij, patří do dněperského batalionu sponzorovaného dněpropetrovským guvernérem a miliardářem Igorem Kolomojským. Případy, kdy oligarchové sponzorují jednotky spadající pod velení ukrajinské armády, jsou celkem běžné, konstatuje novinář.
„Ve skutečnosti to byli stejní lidé, s jakými jsem se setkal mezi proruskými separatisty. Znudění obyvatelé mluvící ruským jazykem, kteří tvoří jádro celého konfliktu, na jehož obou stranách panuje náhodná a namátková nenávist,“ poznamenal Kravčenko.
V armádním táboře podrobili novináře výslechu. Otázky však byly poněkud nezvyklé. Místo očekávaných dotazů na pozice rebelů, zabezpečení jejich vůdců nebo jiných informací důležitých pro rozvědku padaly otázky, jaké novinář nemohl zodpovědět. „Kolik Rusů podporuje rebely? Proč radikálové zabíjejí děti? Proč museli zemřít lidé v malajsijském letadle? Co chce Putin?“ popisuje Kravčenko svůj výslech.
Po hodinu trvajícím výslechu tři muži naložili novináře znovu do auta s tím, že jedou zneškodnit rakety Grad vlastněné separatisty ve vesnici poblíž. Ze zmiňovaného Gradu se vyklubal kombajn. Ozbrojencům se evidentně ulevilo.
Dokud Putin nezemře, nebudou Rusové a Ukrajinci bratři
V polích Kravčenkovi poprvé rozvázali oči. „Měl bys být vděčný, že jsme tě zadrželi my a ne muži z 39. jednotky,“ řekl mu vůdce skupiny Dmitrij. „Ti jsou pořád opilí, nejspíš by tě nejdřív zbili a až potom by začali přemýšlet.“
Dmitrij, Ruslan ani Pavel nebyli původně profesionálními vojáky. Před začátkem rusko-ukrajinského konfliktu se všichni tři živili jako maloobchodníci. Společně jezdívali do Německa na Oktoberfest a organizovali víkendové večírky na svých chatách.
Podle vlastních slov nenávidí Euromajdan, kde krize začala. Nenávidí Američany a Evropany, že tento konflikt podporují, nenávidí exprezidenta Janukovyče a ze všeho nejvíc samozřejmě nenávidí Rusy, jejich novináře a prezidenta Putina. „Ukrajinci a Rusové už nejsou bratry, alespoň dokud Putin nezemře,“ řekl jeden z nich.
Čtěte také: Mají v plánu mě zabít, říká z vazby ukrajinská pilotka
Skupina po krátké přestávce zamířila do Mauripolu, kam se přestěhovaly doněcké úřady poté, co město obsadili separatisté. Pavel novináři dával rady k nadcházejícímu výslechu, který měl být mnohem drsnější než ten předchozí. Ve skutečnosti však při výslechu poslouchal novinář nadávky na svého prezidenta.
Mezitím už Kravčenkův řidič stihl informovat jeho otce a zpráva o novinářově zadržení se dostala do nejvyšších pater vedení Bloomberg News v New Yorku. Díky snaze jeho ukrajinských kolegů, kteří zkontaktovali i ukrajinskou armádu, ministerstvo obrany, bezpečnostní služby a prezidentskou kancelář, se podařilo domluvit Kravčenkovo propuštění.
Tři muži doprovázející novináře po celou dobu jeho zadržení ho znovu přivezli na hraniční přechod. Nakonec mu jeden z nich věnoval své armádní brýle. „Na, vem si je. Stejně je to ukrajinská sra...,“ citoval ho Kravčenko. Dali mu na sebe své e-maily, že by rádi zůstali v kontaktu.
Se sedmihodinovým zpožděním se tedy novinář konečně dostal přes hranice. V pořádku, s novými brýlemi a poznatkem, že na obou stranách konfliktu figurují lidé stejného založení s často zbytečnou a nepodloženou nenávistí.
