Facebook do 24 hodin prověřuje 92 % oznámení o šíření nenávisti

Velké internetové firmy nyní v Evropské unii zvládají do 24 hodin prověřit devět desetin obsahu, na který je kvůli možnému šíření nenávisti upozorní úřady nebo nevládní organizace. Plyne to že čtvrté prověrky způsobu, jak celkem devět společností – včetně Facebooku nebo Twitteru – plní podmínky dobrovolného kodexu pro boj s rasismem a xenofobií, ke kterému se od roku 2016 hlásí.

V průměru 72 procent obsahu, na který byly upozorněny, firmy nakonec skutečně odstraní. Když kodex začal v roce 2016 existovat, dokázaly internetové firmy prověřit asi 40 procent označeného obsahu, odstraňováno bylo přibližně 28 procent obsahu označeného jako on-line nenávistný projev. Klíčový Facebook teď do 24 hodin prověřuje 92,6 procenta oznámení, uvedla Evropská komise (EK).

Ke kodexu chování se v současnosti hlásí celkem devět platforem: Facebook, YouTube, Twitter, Microsoft, Instagram, Google+, Dailymotion, Snapchat a francouzská herní stránka jeuxvideos.com.

Evropská unie soukromým internetovým firmám podle komisařky pro spravedlnost Věra Jourové nenařizuje, co mají či nemají mazat z internetu, pouze je žádá, aby dodržovaly zákony platné v členských zemích. Evropská komise (EK) si podle ní na rozdíl od Václava Klause mladšího a několika desítek dalších českých poslanců uvědomuje, že jde o soukromé subjekty.

Svoboda projevu je základní princip, říká Jourová

„My neznárodňujeme ten prostor, abychom jim pak mohli něco zakazovat nebo přikazovat,“ upozornila Jourová. Skupina poslanců v čele s Klausem mladším přišla koncem ledna s návrhem na novelu zavádějící trestnost „omezování svobody projevu ve veřejných sociálních sítích“ s možným až tříletým vězením, zákazem činnosti či pokutou.

Jourová poznamenala, že v mnohém bude „paradoxně“ s Klausem mladším souhlasit. „Já se také hodně beru za svobodu slova. S panem Klausem velmi často nesouhlasím, ale vždy budu hájit jeho právo ty věci říkat. Což si myslím, že je princip, který bychom měli v Evropě uchovat,“ upozornila.

Od internetových společností podle ní komise žádá, aby mazaly obsah, který zakazuje zákon. „Je to taková minimalistická varianta,“ míní Jourová.

Jourová pondělí novinářům řekla, že dobrovolný přístup, který komise v přístupu k problému použila, se ukázal jako správný. „Vždy jsem říkala, aby se v případě pochyb nemazalo. Svoboda projevu je základní princip,“ upozornila.

Společnosti musely kvůli kodexu najmout tisíce lidí, kteří podle komisařky mají velmi nezáviděníhodnou práci. „Probírají se stokou. Podle mne jsou to hrdinové digitálního věku,“ poznamenala Jourová.

Společnosti však podle komise musejí ještě zlepšovat svou zpětnou vazbu směrem k uživatelům a zajistit větší transparentnost, pokud jde o oznamování a stahování.

Podle Jourové ale není bitva s nenávistí na internetu u konce. „Vždy můžeme zvážit dodatečné kroky,“ upozornila komisařka. S ministry spravedlnosti zemí EU již probírala, že pokud se situace zhorší, není vyloučeno přijetí nějaké legislativy. „Ale nyní dobrovolný přístup funguje dobře a doporučuji, abychom s ním pokračovali,“ dodala Jourová. Podle komise je třeba dál vyvažovat míru moci, kterou v současném světě mají velké internetové firmy, s mírou jejich zodpovědnosti.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.