Jeho příšery hodují ztracené duše. 500 let od narození Bosche

Příšery hodující ztracené duše, démoni mučící rybáře křivící se bolestí, smějící se kostlivci očekávající mrtvé: v únoru se v rodišti Hieronyma Bosche v Nizozemsku, městě ’s-Hertogenbosch uskuteční výjimečná výstava jeho dvaceti předních děl. Píše o tom agentura AFP.

Jeho vize připomínající noční můry, plné iluzí a halucinací a fantastických stvoření, budily po staletí hrůzu a inspirovaly další umělce.

K 500. výročí jeho úmrtí se malému muzeu v ’s-Hertogenboschi podařilo přesvědčit největší muzea světa, aby mu zapůjčila obrazy tohoto umělce, jemuž se přezdívalo „malíř ďábla“.

Noordbrabants Museum, jehož výstava nazvaná Vize génia potrvá od února do května příštího roku, vsadilo na mimořádný výzkumný program zahájený před devíti lety, v jehož rámci se podařilo shromáždit plátna včetně proslulé Fůry sena.

Podle muzea je tento obraz jedním z prvních v historii umění, který zobrazuje každodenní život. Představuje průvod lidí následující za vozem naloženým senem, metaforou materialismu, který jede přímo do pekla.

Obraz, který je v majetku madridského muzea Prado, opustil poprvé po 450 letech Španělsko a vydal se do Rotterdamu, kde je již měsíc vystaven. Odtud poputuje v únoru do ’s-Hertogenbosche, kde umělec žil celý svůj život a jehož jméno nesl.

Výstava bude rovněž počátkem celoročních oslav v tomto středověkém městě v centru Nizozemska, kde se uskuteční také koncerty, další výstavy a různá představení. Díky 3D projekci budou moci obyvatelé města a turisté dokonce pozorovat malířova ďábelská stvoření procházet se v ulicích.

Bez ohledu na malý počet obrazů, které přežily staletí, a měnící se vkus nepřestala plátna Hieronyma Bosche nikdy fascinovat.

„Vytvořil si svůj vlastní fantastický jazyk,“ říká ředitel muzea Charles de Mooij. „Ve všech jeho obrazech se projevuje moralistický přístup, poselství, že si musíme uvědomovat, že na nás v životě stále číhá ďábel,“ ujišťuje.

Bosch byl mužem své doby, tedy pozdního středověku, kdy vrcholilo umění zasvěcené náboženství, a zároveň se rodila měšťácká kultura s více kodifikovanými morálními pravidly.

Jeho fantazie je jakoby krédem této nové buržoazní morálky: zobrazuje zoufalství prostopášníka, lenocha, lakomce, hýřila, ztřeštěnce, že přijde do pekla.

Jedno z jeho nejslavnějších děl, Zahrada pozemských rozkoší, však nebude vystaveno. „Je to škoda, ale je to pochopitelné,“ říká de Mooij. „Cožpak by Rijksmuseum půjčilo Noční hlídku? Určitě ne,“ uvádí. Slavný Rembrandtův obraz je vystaven v Amsterodamu.

Triptych, rovněž vystavený v Madridu (Filip II. Španělský byl velkým Boschovým obdivovatelem), představuje Adama a Evu společně s Bohem v pozemském ráji, jakousi zahradu rozkoší a peklo a zatracení.

Na výstavě bude možno také zhlédnout slavný obraz Loď bláznů z pařížského Louvru či Lakomcovu smrt z Washingtonu.

Hieronymus Bosch, vlastním jménem Jheronimus Anthonissoen van Aken, se narodil kolem roku 1450 v malířské rodině. Když se jeho sláva rozšířila, převzal jméno svého rodiště, aby ho bohatí zákazníci mohli snadno nalézt. Zemřel v srpnu 1515 a je pohřben v městské katedrále, jejíž chrliče byly inspirací pro mnohá jeho stvoření.