Architekt Feuerstein uspěl v Japonsku, zmařený talent připomíná NG

Za první republiky se doma nemohl pořádně kreativně nadechnout, proto často jezdil do světa, kde o něj byl větší zájem. Přátelil se s Josefem Čapkem, Adolfem Loosem nebo Pablem Picassem. Architekt, scénograf a malíř Bedřich Feuerstein (*1892) uspěl především v Japonsku, kde se podílel na budovách sovětského a belgického velvyslanectví v Tokiu nebo na budově Rising Sun Petroleum v Jokohamě. U nás navrhl jednu ze stěžejních staveb purismu, kterou se stalo krematorium v Nymburku.

Národní galerie do 20. dubna připomíná Feuersteinovu méně známou tvorbu – kreslířskou. Například v roce 1921 navštívil francouzsko-španělské pomezí, kde vznikl soubor vystavených akvarelů s pohledy na města St. Jean de Luz, Hendaye nebo Biarritz. 

Ekonomická krize, nešťastná láska k malířce Toyen, deprese a postupná ztráta sluchu způsobily, že 10. května 1936 skočil z pražského Trojského mostu. „Bylo mu souzeno, aby zůstal jenom nadějný: tak dlouho, až to skončilo jeho beznadějí. Jeho smrt je další a hodně bolestný doklad toho, jak divně a nešťastně se u nás hospodaří s talenty,“ napsal v roce 1936 v nekrologu Josef Čapek, pro jehož RUR v Národním divadle Feuerstein navrhoval scénu.