Rozhodnuto. Europarlament opět ovládli lidovci, posílili nacionalisté
EUROVOLBY
Poměr sil v Evropském parlamentu se v porovnání s volbami z roku 2009 příliš nezmění. Nejsilnější frakcí pro nadcházející pětileté funkční období bude i nadále Evropská lidová strana sdružující středopravá uskupení, třebaže si od minulých voleb o 41 křesel pohorší. V 751členném zákonodárném sboru bude mít nyní 214 poslanců. Zařadí se k nim i čeští zástupci z TOP 09 a KDU-ČSL. Se zřetelem na téměř konečné výsledky voleb to dnes uvedl Evropský parlament.
Druhou nejsilnější formací bude sociálnědemokratická Skupina progresivní levice a demokratů, která se bude moci opřít o 189 mandátů. Pod toto uskupení spadá ČSSD. Třetí skončila Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) se 66 mandáty, včetně křesel náležících hnutí ANO 2011. Za nimi se umístili evropští Zelení s 52 křesly, Evropská konzervativní a reformní skupina s 46 europoslanci a levicová frakce GUE/NGL s 42 mandáty. Euroskeptická frakce Evropa svobody a demokracie bude mít 38 mandátů. Mezi nezařazenými zástupci v Evropském parlamentu je celkem 41 poslanců.
Velké šance stát se novým předsedou Evropské komise má bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
Vítězství nejen pro francouzské nacionalisty
Volby přinesly velký úspěch nacionalistům, kteří hlavně ve starých unijních státech zaznamenali nárůst popularity. Podle průběžných výsledků vyhráli volby ve Francii a Dánsku; ve Švédsku, Finsku či Rakousku se nacionalisté těšili mnohem větší podpoře než při eurovolbách v roce 2009.
Ve Francii se zvedla vlna nevole po zveřejnění odhadů, podle kterých vyhrála Nacionalistická národní fronta Marine Le Penové, přičemž vládní socialisté jsou až na třetím místě. Francouzští nacionalisté by si na základě výsledků měli polepšit ze současných tří křesel na historické maximum 25 míst.
Ve Švédsku sice vyhrála Švédská sociálnědemokratická dělnická strana, vůbec poprvé do parlamentu ale usednou dva zástupci z nacionalistická formace Švédští demokraté. Ve Finsku vyhrála vládní Národní koaliční strana, velké vítězství ale oslavuje nacionalistická formace Praví Finové. Ta získala dvě poslanecká křesla, dosud měla jen jedno.
V Dánsku s 26,6 procentem hlasů vyhrála krajně pravicová Dánská lidová strana, která bude mít ze 13 europoslanců vyčleněných pro tuto zemi čtyři křesla. V Belgii zvítězila Nová vlámská aliance, která podporuje rozdělení země na frankofonní a vlámskou část.
Překvapení ve Velké Británii
K podobně nevídanému úspěchu srovnatelnému s úspěchem nacionalistů ve Francii směřuje i britská protievropsky zaměřená Strana nezávislosti Spojeného království. Ta by nyní z celkových 73 britských mandátů získala 23 křesel. To je o pět europoslanců více než mají vládní konzervativci i opoziční labouristé. Pro liberální demokraty skončily volby neúspěchem – získali jen 4 % hlasů.
Pokud nebude Strana nezávislosti během sčítání zbylých volebních obvodů předstižena, bude to poprvé od roku 1910, kdy celonárodní volby v Británii vyhraje někdo jiný než dvě tradiční formace. Klíčovým faktorem úspěchu této strany je nespokojenost části britské veřejnosti s rostoucím počtem přistěhovalců, především z chudších nových zemí EU.
Nárůst oblíbenosti eurospekptických stran
V Německu, Španělsku či Rakousku vyhrály tradiční strany, jejich výsledek ale poznamenal nárůst obliby euroskeptických stran. V sousedním Slovensku vyhrál vládní Smer Roberta Fica. S 24 % to pro stranu znamená nepřesvědčivé vítězství, neboť průzkumy ji přisuzovaly až 38 procent hlasů.
Sousední Německo zvolilo konzervativní unii CDU/CSU Angely Merkelové. Konzervativní unie CDU/CSU s přehledem zvítězila a se ziskem 35,3 % hlasů bude mít 34 z celkových 96 mandátů. Na druhém místě skončila koaliční sociální demokracie (SPD) s 27 europoslanci, třetí jsou s jedenácti poslanci Zelení.
V Maďarsku přesvědčivě vyhrál vládní Maďarský občanský svaz (Fidesz) v koalici s Křesťanskodemokratickou lidovou stranou premiéra Viktora Orbána. Získal přes 51 % hlasů. Na druhém místě skončilo radikální Hnutí za lepší Maďarsko. V Polsku zase zřejmě zvítězí vládní Občanská platforma.
Demokratická strana premiéra Mattea Renziho slaví triumf ve volbách v Itálii. Co se týče Španělska, tam tradiční španělské strany zaznamenaly citelný ústup a na jejich úkor posílily nově vzniklé malé formace. Zatímco v Portugalsku uspěla opoziční levice, v Řecku podle průběžných výsledků nejvíce oslovily voliče krajní formace na čele s radikálně levicovou koalicí Syriza.
Nejnižší volební účastí se pyšní Slovensko
Výsledky ovšem ještě nemůžeme považovat za definitivní. Čeká se na sečtení hlasů ze zemí, zejména Itálie, kde volby skončily až hodinu před včerejší půlnocí. Kompletní seznam zástupců do EP pro roky 2014 až 2019 bude znám dnes.
Volby do Evropského parlamentu provázel malý zájem – dostavilo se k nim v rámci celé EU jen něco málo přes 43 procent. V Česku přišlo hlasovat pouhých 18,2 procent voličů, což představuje druhou nejnižší volební účast za slovenskými 13 %.
