Šlouf je zpět! Jako čestný předseda Obrody

Mohl být šéfem, nakonec ho ale ustavující sjezd hnutí Obroda zvolil alespoň svým čestným předsedou. Někdejší šedá eminence současného prezidenta Miloše Zemana Miroslav Šlouf tak zůstává v politice. A zase tak trochu v pozadí. I když je mozkem nové formace, vidět příliš být nechce. A zda jeho pověst Obrodě uškodí? To se teprve uvidí, řekl Šlouf deníku ECHO24.cz.

Delegáti hnutí Obroda, které se po volbách vyčlenilo z nespokojených Zemanovců, si Šloufa zvolili na svém sobotním sjezdu v Kutné Hoře. A to v podstatě bez jeho vědomí.

„Udělali to beze mě. Je to takový čestný výstřel, na sjezdu jsem nebyl. Já jsem dopředu řekl, že nechci být nečestným předsedou a tak jsem se stal čestným,“ glosuje Šlouf dění v hnutí s tím, že to už nikomu rozmluvit nestihl.

Podle ani ne pětadvacetiletého Jiřího Bejlovce, který se v sobotu stal předsedou Obrody, bylo zvolení Šloufa spontánní a vycházelo z vůle drtivé většiny delegátů. A jak naznačoval sám Šlouf – kdyby chtěl, mohl být šéfem strany on.

‚Šlouf vždy dobře poradí‘

„Někteří ho samozřejmě chtěli i jako řádného předsedu. To on nechtěl a tak začala tato náhradní varianta, která vznikla až na sjezdu. Známe Miroslava Šloufa jako člověka sečtělého a rovného člověka, který to s republikou myslí dobře. Proto jsme nechtěli zapírat, že s námi sympatizuje,“ přiblížil pro ECHO24.cz motivy Šloufova zvolení Bejlovec. Ten ho zná ještě z pražské buňky SPOZ (dnes SPO). Po sporech ve straně se rozhodl odejít spolu se Šloufem.

Bejlovec také přiznal, že je Šlouf vždy připraven poradit, pokud ho o to někdo požádá. „Samozřejmě můj věk je nízký, zkušenosti ještě tolik nemám, ale naopak u sebe mám lidi, kteří jsou zkušení,“ dodává Bejlovec s tím, že v příštích parlamentních volbách chce hnutí dostat do sněmovny, letos na podzim bude rád, když se probojuje do zastupitelstev alespoň v několika městech a obcích.

Zda jeho kontroverzní minulost nakonec Obrodě uškodí, nechce Šlouf odhadovat. Nebyl by to ale on, aby si jako bývalý dlouholetý komunistický poslanec neodpustil poznámku: „Jediné kritérium pravdy je praxe, jak říkají klasici.“