Online platby komplikují e-shopům EET. Obchodníci nevědí, co evidovat
ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB
NOVÉ
1
Majitelé e-shopů budou muset od začátku března evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb (EET). Základním problémem přitom u e-shopů je, že jejich majitelé netuší, co evidovat a co nikoli. Zakopaný pes je v platební metodě. Existují totiž desítky možností, jak na internetu platit, a nelze jednoduše říci, co EET podléhá. Podle odborníka způsob evidování online plateb tak, jak ho vymyslelo ministerstvo financi, nedává smysl. „Je to, jako by se u hotovostních plateb odlišovalo, jestli hostinský křikne na hosta částku k zaplacení před pult, nebo mu předá účet s úklonem hlavy,“ říká architekt několika platebních systémů Ondřej Zaoral.
Podstatné při online bezhotovostních platbách je, jakým způsobem došlo k podání příkazu k převodu peněz z účtu. Zákon o EET pracuje se spojením „platební příkaz daný plátcem prostřednictvím příjemce“, jak je napsáno v metodickém pokynu ministerstva financí. Tím je myšleno, že zákazník nařídí své bance zaplatit tím, že použije údaje na své platební kartě. Pak je úplně jedno, o jaký typ karty se jedná.
Obchodníci ani zákazníci ale většinou netuší, jaká online platba tuto definici naplňuje. „Problém je, že obchodníci s touto definicí nepracují a nikdy nepotřebovali pracovat. Vychází totiž ze zákona o platebním styku, který pro ně není určen, ale je určen pro provozovatele platební metody,“ vysvětlil Zaoral. Nelze tedy jednoduše dát seznam platebních metod, které pod evidenci spadají, což majitelům e-shopů značně komplikuje situaci. Ministerstvo ve svém metodickém pokynu dodává, že pokud si podnikatel není jistý, ať si nechá udělat závazné posouzení od finančního úřadu. To je ale zpoplatněno tisíci korunami.
Zaoral ale dává jinou radu. „Obchodník by se měl spojit s provozovatelem platební metody. Ti vědí, jakým způsobem daná platba probíhá, protože platební metodu vytvořili. Vzhledem k zákonu o platebním styku z toho pro ně vyplývá striktní regulace, například v oblasti ochrany spotřebitele, což je například vyřizování reklamací,“ uvedl pro server Echo24 Zaoral.
Proč musí e-shopy evidovat?
Majitelé e-shopů přitom měli do pátku malou naději, že se jim EET vyhne. Na poslední chvíli se autor elektronické evidence ministr financí Andrej Babiš (ANO) snažil e-shopy z povinnosti vyjmout. Pozměňovací návrh, kterým chtěl výjimku do zákona zakomponovat, ale v pátek sněmovnou neprošel. Koaliční partneři totiž Babiše v tomto nápadu nepodrželi, sociální demokraté hlasovali proti a lidovci se zdrželi. Podporu našel jen u opozičních komunistů a Úsvitu.
Otázkou zůstává, proč vůbec online platby pod evidenci spadají. Platební karty jsou totiž mnohem lépe vystopovatelné, než třeba převod z účtu na účet, který do EET nepatří, čehož si je ministerstvo financí vědomé. Podle Zaorala ale nedává smysl, že povinnost evidovat určuje to, kdo platbu požadoval. „Je to totiž stejné, jako bychom u hotovostní platby rozlišovali, zda na vás hospodský křikne přes pult, že to pivko je za čtyřicet, nebo vám mlčky a s uctivým úklonem hlavy podá účtenku. Oba dva způsoby jsou totiž formou inicializace hotovostní transakce,“ popsal Zaoral.
Podle ministerstva by ale nebylo férové, pokud by byly online platby z povinnosti vyňaty. „Elektronická evidence tržeb nikdy necílila na konkrétní segment, ale byla od začátku koncipována plošně na všechny podnikatelské subjekty, které přijímají platbu v hotovosti, kartou nebo obdobným způsobem. E-shopy, kterým plynou nezanedbatelné tržby zmíněnými způsoby, tak nelze vynechat,“ uvedla pro server Echo24 Gabriela Štěpanyová z ministerstva financi.
Přesto se Babišův resort snažil e-shopy nakonec vyjmout. Podle Štěpanyové se snažil reagovat na aktuální vývoj v jednotlivých oblastech podnikání, a proto na základě komunikace se zástupci podnikatelů z oblasti e-commerce a jejich zkušeností z praxe připravil pozměňovací návrh, který by systém EET pro tuto specifickou oblast podnikání zjednodušil a více přizpůsobil běžné praxi.
Nejvíce se e-shopy z povinnosti snažila dostat Asociace pro elektronickou komerci (APEK). „Výsledkem hlasování jsme zklamaní, návrh neprošel o pouhých pět hlasů. I když se z praktického tématu stalo téma politické, podařilo se přesvědčit o smysluplnosti tohoto návrhu řadu poslanců. Víceméně všechny strany uznávají, že on-line platby přijaté v internetových obchodech jsou do EET zahrnuty zbytečně, změny se ale nakonec dosáhnout nepodařilo,“ zhodnotil páteční hlasování ve sněmovně výkonný ředitel APEK Jan Vetyška.
