Gauck v projevu vyzdvihl brněnského primátora i české spisovatelky
Projev v Berlíně
NOVÉ
Německý prezident Joachim Gauck ve svém dnešním projevu v Berlíně při příležitosti Dne vlasti vyzdvihl snahy brněnského primátora Petra Vokřála o usmíření s Němci. Zmínil se také o českých spisovatelkách Kateřině Tučkové a Radce Denemarkové, které se ve svých dílech věnují problematice odsunu Němců z Československa. Den vlasti pořádá každoročně německý Svaz vyhnanců (BdV) zastřešující organizace Němců vysídlených po druhé světové válce ze zemí střední a východní Evropy.
Gauck připomněl, že Vokřálovi letos Seligerovo sdružení, které v roce 1951 založili sudetoněmečtí sociální demokraté, udělilo Cenu Wenzela Jaksche za jeho podíl na loňském Roku smíření, tedy na sérii akcí, které připomněly 70. výročí konce druhé světové války.
„U příležitosti 70. výročí ´brněnského pochodu smrti´ vyhlásila městská rada Rok smíření a zorganizovala vzpomínkový pochod, který v protisměru oproti tehdejšímu vyhnání končil v Brně. Tím měli být Němci v Brně symbolicky znovu přivítáni,“ řekl dnes Gauck.
Dvojici českých spisovatelek pak německý prezident zmínil v kontextu toho, že o vyhnání Němců z Československa už nepíší jen tehdy dotčení, ale i mladé autorky. Bez upřesnění mluvil také o českých filmech, které se otázkou zabývají.
Zlepšující se vztahy s Českem ocenil také předseda Svazu vyhnanců Bernd Fabritius, který připomněl, že letos v květnu poprvé zástupce české vlády – ministr kultury Daniel Herman – vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu. „Přijímám slova lítosti nad činy některých z vašich předků v minulosti. A vyslovuji hluboké politování z naší strany nad tím, co učinili před sedmi desetiletími někteří z našich předků a co narušilo naše staleté soužití,“ uvedl Herman tehdy v projevu.
Podle Fabritiuse mají slova českého ministra, který se přihlásil i k vyjádření někdejšího prezidenta Václava Havla z roku 1990, historický dosah. Havel nad odsunem vyjádřil politování. Poválečný princip kolektivní viny byl podle něj nemorální.
Po porážce nacistického Německa v roce 1945 musely země střední a východní Evropy opustit miliony Němců. Jen z tehdejšího Československa odešlo během divokého vyhánění i pozdějšího organizovaného odsunu kolem tří milionů Němců.
