Exekutoři zmrazili bankovní účty ruského Výboru proti mučení

Soudní exekutoři zabavili bankovní účty ruské nevládní organizaci Výbor proti mučení, ta chce však ve své činnosti dál pokračovat. Kvůli pronásledování nevládních organizací v Rusku ale nejspíš změní své právní postavení. Uvedl to dnes šéf výboru Igor Kaljapin, který před třemi týdny převzal v Praze cenu Homo Homini za prosazování lidských práv.

„Není to žádná senzace,“ řekl o zmrazení účtů Kaljapin agentuře Interfax. Připomněl, že úřady ještě loni označily výbor za zahraničního agenta, „přestože ani jednou žádné peníze z ciziny nedostal“, a současně mu uložily pokutu 300.000 rublů (asi 133.000 Kč).

Při vymáhání pokuty ale výbor mohl podle svého šéfa jen konstatovat, že žádné peníze nemá a v dohledné budoucnosti ani mít nebude. Exekutoři se museli spokojit s částkou 3000 rublů (asi 1330 Kč) na účtu. Ani dříve stav účtu podle Kaljapina nikdy nepřevyšoval 10.000 rublů (asi 4400 Kč), a tak jeho konfiskace činnost výboru nezasáhne.

„Na naší činnosti se to nijak neprojeví. Budeme pokračovat v práci jako dosud, i když to bude v jiné organizační a právní podobě,“ řekl s tím, že „pracovat v Rusku jako nevládní organizace není možné“. Výbor si chce zachovat svůj název, plánuje se však stát společenskou organizací, která není právnickou osobou, nemá žádné bankovní účty, ani majetek, což ruské zákony umožňují.

Rusko začalo bránit nevládním a neziskovým organizacím v činnosti zejména od roku 2012, kdy se svého třetího mandátu v čele státu ujal Vladimir Putin. Moskva tvrdí, že západní státy se snaží prostřednictvím těchto organizací destabilizovat politický systém a zpochybnit tradiční hodnoty ruské společnosti založené na centralizované státní moci, mohutné armádě a pravoslavné víře.

Cenu Homo Homini uděluje společnost Člověk v tísni od roku 1994. Dosud ho získal třeba ázerbájdžánský právník Intigam Alijev nebo čínský disident Liou Siao-po, který později dostal Nobelovu cenu za mír. Výbor proti mučení uvádí, že od svého vzniku v roce 2000 dosáhl zrušení 793 nezákonných rozhodnutí a odsouzení 127 pachatelů, na odškodnění obětem pak vysoudil 51 milionů rublů (21 milionů Kč).

Nejsledovanějším případem výboru byla kauza Alexeje Michejeva, který byl zatčen poté, co zmizela dívka, kterou vezl v autě. Policisté se z něj snažili vynutit přiznání k vraždě mučením. Když se muž přiznal, policisté si šli zakouřit a podezřelý ze zoufalství skočil z okna. Zlomil si páteř a stal se invalidou. Pohřešovaná dívka se o tři dny později vrátila domů živá a zdravá. Michejev zažaloval s pomocí výboru ruský stát u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a vyhrál. Kromě jiného vysoudil čtvrt milionu eur (6,8 milionu Kč) jako odškodnění.