Soud uznal nárok Walderodeho na rozsáhlé majetky

Okresní soud v Semilech v úterý uznal nárok Karla des Fours Walderode na pozemky na Turnovsku zkonfiskované rodině na základě Benešových dekretů. O vrácení rodového majetku včetně zámku Hrubý Rohozec nejen na Turnovsku, ale i na Jablonecku a Liberecku za zhruba tři miliardy korun usiluje jeho manželka Johanna Kammerlanderová už 25 let. Soudce Michal Polák v úterý vydal takzvaný mezitimní rozsudek, kterým nárok rodiny na zabavený majetek uznal.

Pokud bude úterní rozsudek potvrzen a nikdo se proti němu neodvolá, věc bude v budoucnu u soudu pokračovat projednáváním vrácení jednotlivých pozemků. „Těch je více než 1400,“ řekl ČTK Polák. Součástí nemovitostí je i zámek Hrubý Rohozec, kde podle něj Kammerlanderová žádá i vrácení archivu. „Tuto otázku bude soud ještě zkoumat, nevím, zda vůbec tyto předměty byly konfiskovány zmíněným dekretem, nebo něčím jiným, to bude předmětem dalšího dokazování,“ řekl soudce.

Právní zástupce Kammerlanderové Roman Hejduk byl s úterním rozhodnutím soudu spokojen. „To rozhodnutí je velmi účelné,“ řekl.

U jednotlivých pozemků bude podle Poláka třeba zjistit, zda byly skutečně zkonfiskovány dekretem prezidenta republiky. „Co se s nimi stalo v průběhu těch desítek let, zda náleží právnickým osobám, nebo fyzickým osobám, a na základě toho pak může soud rozhodnout, zda jsou ty pozemky způsobilé k vydání dědicům, a nebo jim za ty nevydané pozemky náleží nějaká náhrada,“ doplnil soudce. Jednou z organizací, které by měly pozemky vracet, jsou Lesy ČR. Jejich zástupce v úterý soud informoval, že prověřují možnost případného mimosoudního vypořádání.

Karel des Fours Walderode přišel jako občan německé národnosti o rodový majetek v roce 1946 na základě Benešových dekretů. V roce 1947 Walderodemu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek už ale nestihl získat zpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo. Šlechtic pak zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se však objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty.

Na základě závěti Karlova otce Mikuláše des Four Walderode z roku 1941 a výpisů zemských desek v úterý soud uznal nárok Karla na rodový majetek. „Je dokázáno, že Karel majetek získal po svém otci na základě závěti,“ uvedl Polák. V té době měl podle dokumentů rodový majetek hodnotu 3,5 milionu korun. Z provedených důkazů podle soudce vyplývá, že se Karel des Fours Walderode neprovinil za války proti českému státu, a proto mu bylo občanství vráceno. Tím je podle něj splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině. Pravomocně zatím Kammerlanderová dostala kus lesa u obce Žďárek v okrese Liberec. Žádost o majetek projednává i soud v Jablonci.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Kinský: I komunisti říkali dědečkovi soudruhu hrabě

Milionové dědictví po hraběnce Czerninové se vydává neoprávněně, tvrdí policie