Miliarda pryč. Číňan mě sprostě okradl, stěžoval si Babiš
Babišovo čínské dobrodružství
VIDEO a ANALÝZA
1
„Miliarda v Číně pryč,“ postěžoval si před třemi lety Andrej Babiš, když vzpomínal na svoji zmařenou investici v Asii. Příliš se o této katastrofální zkušenosti nešířil a do budoucna měl jasno: v Číně už nikdy nebude podnikat. Nyní jako vicepremiér přihlíží mocensko-ekonomické invazi Číňanů do České republiky a chtě nechtě se musí s tímto posilujícím fenoménem nějak vyrovnat. Dokáže se přenést přes neblahé vzpomínky?
Ze seznamu podepsaných dohod vyplývá, že jeho Agrofert se na čínské investiční vlně nesveze. Tvrdit, že miliardy z Asie oslabí Babišův politický, hospodářský a mediální vliv, by však bylo unáhlené. Předseda hnutí ANO má zájem na dalším sbližování s prezidentem Milošem Zemanem, jenž orientaci na Čínu razí a zároveň zosobňuje. A chce-li mít Zeman jednou z Babiše premiéra, musí také jemu záležet na tom, aby se spřízněný oligarcha naučil s Číňany přinejmenším vycházet.
Babišův byznys se zatím s čínskými zájmy vyloženě nezkřížil, investice z východu míří hlavně do bankovnictví, dopravy nebo strojírenství. Styčné body by se ale našly. O moravskou konzervárenskou společnost Hamé se loni podle médií ucházel jak Babišův investiční fond Hartenberg Holding, tak i vlajková loď čínských investic CEFC. Nakonec se Hamé přesunulo do vlastnictví norské skupiny Orkla. Čínský apetit po potravinářských firmách, jež by zásobily gigantický a na kvalitu stále náročnější trh, prý ale neutuchá.
Čtěte také: PŘEHLEDNĚ: Kam potečou čínské miliardy. Vydělají finančníci i Nečas
Číňané se k Babišovu podnikání přibližují také avizovaným vstupem do BorsodChem MCHZ, někdejších Moravských chemických závodů, známých hlavně výrobou anilinu. Klíčovou surovinu, benzen, odebírají MCHZ z Babišovy fabriky Deza sídlící ve Valašském Meziříčí. MCHZ v minulosti tvořil nejcennější část skupiny AliaChem a Babiš o závody velmi stál, protože ideálně zapadaly do jeho chemického řetězce. Maďarský BorsodChem ho však v roce 2000 předstihl.
Záznam z přednášky, kde Babiš mluvil o svých čínských neúspěších – v časech 15:50, 40:30 a 1:21:20:
Pokud se bude chtít ministr financí s Číňany více sblížit, bude muset především překonat vlastní odstup, způsobený obrovskou ztrátou z neúspěšného projektu továrny na výrobu titanové běloby. Babiš si dělal na čínský trh zálusk od 90. let, jeho Agrofert si v Číně vydržoval obchodní kancelář, navazující na zastoupení podniku zahraničního obchodu Petrimex (šéfem jeho zastoupení byl Babišův kolega a pozdější vysoký manažer Agrofertu Roman Karlubík). „Já jsem přesvědčen, že země budoucnosti je Čína, byť je to dnes tak rizikové teritorium,“ řekl Babiš v červenci 2000 časopisu Týden.
O šest let později Agrofert oznámil, že ve východočínské provincii Anhui koupil závod s roční výrobní kapacitou 15 tisíc tun titanové běloby, jednoho z nejdůležitějších anorganických pigmentů, jenž se používá v mnoha oborech. Agrofert chtěl v továrně obnovit výrobu a do dvou let zvýšit kapacitu na 40 tisíc tun. Na investici dohlížel Karlubík, v té době šéf představenstva přerovské Prechezy, jež celý projekt zastřešovala.
Čína se však ukázala jako příliš odvážné sousto. Babiš později vyprávěl, jak mu továrnu vyfoukl dlouholetý zaměstnanec. „Pro nás dělal 17 let ten Číňan, sprostě nás okradl, ukradl nám 250 miliónů přes zboží a za ty peníze si postavil skoro stejnou fabriku jako my,“ prozradil v březnu 2013 na přednášce, pořádané studentským Klubem investorů z pražské VŠE.
Naznačil, že celková ztráta byla ještě mnohem vyšší (viz výrok o miliardě) a opakoval, že je vůči investicím v Číně velmi skeptický. „Skutečně jsem nepotkal nikoho, kdo tam uspěl. Trh gigantický, ale je to jiný svět, jiný režim, je to velice těžké. Já už určitě do Číny nikdy nepůjdu podnikat,“ uvedl Babiš. Precheza se kvůli nevydařené investici poprvé po dvaceti letech propadla do ztráty a Babiš později označil čínské dobrodružství za jeden ze svých největších investičních omylů.
