Pokoje pohřešovaných. Tady žili lidé, kteří zmizeli

Nechali v těch bytech oblečení a to oblečení tam stále je. Jen tak, ledabyle rozházené kolem, jako by tam pořád ti, kteří se ztratili, žili. Puštěné televize, otevřené knihy na rozečtené stránce. Nechali své pokoje nepřipravené na prázdnotu. Každý rok polská policie řeší případy 15 000 pohřešovaných osob. Mladá fotografka Karolina Jonderko kvůli jejich příběhům procestovala celé Polsko.

Každý den se lidé v Polsku dívají na tváře pohřešovaných osob a každým dalším dnem se pozornost veřejnosti zmenšuje. Pro ty, kteří ztratili někoho blízkého, je to ale jiné. Balancují dnes a denně na hraně mezi ztrátou a nadějí. Velmi často jsou pokoje pohřešovaných ponechány beze změny po dobu několika měsíců, let nebo dokonce desetiletí.

Jednotlivé příběhy se mezi sebou liší, ale každý si klade otázku: Co se stalo ? Kde je on, nebo ona ? Kdy se on nebo ona vrátí? Je ještě něco, co můžeme udělat, abychom ho našli? Trpí? Žije? Mladá polská fotografka Karolina Jonderko s podporou nadace ITAKA, jediné organizace v Polsku, která pomáhá v pátrání po pohřešovaných lidech, procestovala kvůli jejich příběhům celkem 7200 kilometrů.

Při každé návštěvě fotografovala pokoje pohřešovaných. I jejich portréty, aby udržela živý alespoň jejich obraz. Aby zůstal jejich jedinečný život uchován. Konečný projekt kombinuje 16 pokojů, 16 příběhů a 16 dopisů, které napsali přímo členové rodin pohřešovaných osob.

Snímky Jonderkové tak rekonstruují i obrovskou bolest způsobenou ztrátou milovaného člověka, který jednoho dne prostě zmizel.

Rubriku připravuje Radek Burda ve spolupráci s Art Photo magazínem (www.artphotomag.com), který laskavě fotografie zapůjčil k otištění.