Miliardy pro pojišťováky. Kolik zbyde na Babišova bratra a švagrovou?
Střet zájmů, další kolo
ANALÝZA
1
Ostrým střetem ministra financí Andreje Babiše s předkladatelem úpravy k novele zákona o pojišťovnictví, Ladislavem Šinclem z ČSSD, skončilo středeční projednávání sporné normy v Poslanecké sněmovně. Šincl za obratem dosud vstřícného přístupu ministerstva financí vidí možné obchodní zájmy ministra a lídra hnutí ANO Babiše. Kauza se vrací k momentu odvolání náměstka ministerstva financí Martina Prose a čerstvé informace vrhají stín nad střet zájmů Andreje Babiše. Na českém trhu je podle čerstvých informací ve zprostředkovatelském byznysu aktivní jeho bratr.
Dodatek, chceme-li přílepek, k novele zákona o pojišťovnictví poslance ČSSD Ladislava Šincla, do normy prosazuje zavedení cenové regulace u provizí životního pojištění. Rozpočtový výbor Sněmovny tuto úpravu podpořil a pustil do druhého čtení ve Sněmovně. Za ministerstvo financí, dosud k takovému návrhu odmítavé, podporu dal dnes již odvolaný náměstek Martin Pros. Podpora Rozpočtového výboru, ministerstva financí i České národní banky hovoří ve prospěch hladkého schválení normy, včerejší sněmovní bouře ale ukázala, že to tak zcela nemusí být.
Stop rotačnímu byznysu
Pokud nejtvrdší podoba regulace provizí projde, spojí ručení za získanou provizi po dobu pěti let i omezení celkové výše provize na jeden a půl násobek ročního pojistného. Nadto v prvním roce má být vyplacen nejvýše jednonásobek. Úprava míří proti takzvanému přetáčení smluv finančními zprostředkovateli, tedy předčasnému rušení starých smluv a inkasování provize ze smlouvy nové.
Šincl si od omezení provizí u smluv životního pojištění slibuje efekt přesahující čtyři miliardy korun, které mají být nasměrovány ke klientům pojišťoven a do jejich pojistek. Na tento efekt slyšel a svou podporu věci dal náměstek ministra financí Martin Pros. Dle Andreje Babiše bez jeho vědomí. Pros ale věc vnímá jinak.
„Podpořil jsem rakouskou úpravu a vrácení miliard“
Martin Pros pro Roklen24 uvedl, že úprava, kterou navrhl poslanec Šincl a Pros podpořil, dnes funguje v sousedním Rakousku. Ohradil se proti slovům o veletočích v postoji ministerstva financí. „Zákon byl celou dobu předložen bez regulace provizí. S tou následně souhlasila Česká národní banka. My jsme to zatím do zákona nedali, až pozměňovací návrh pana poslance Šincla přinesl i zastropování provizí. Nadto se touto cestou zhruba 4,2 miliardy korun dostanou zpět ke klientům. Proto jsem návrh podpořil,“ vysvětlil svůj postoj Pros pro Roklen24.
Za regulaci odměn zprostředkovatelů se dlouhodobě staví Česká národní banka. „Náš názor na regulaci provizí je dlouhodobě známý – obecně vítáme regulaci směřující k ochraně klientů. Zatímco cenovou regulaci nepodporujeme, mimo jiné s ohledem na náš zákonný mandát, prostor pro možný regulatorní zásah vidíme u rozložení zprostředkovatelské provize v čase,“ uvedla pro Roklen24 Kateřina Bartůšková z odboru komunikace ČNB.
Ročně milion „nových“ pojistek
Rozložení provizí v čase by podle centrální banky pomohlo alespoň částečně eliminovat některé nežádoucí praktiky zprostředkovatelů. „Zejména by mohlo omezit právě „přesmlouvávání“ smluv životního pojištění za účelem obdržení další provize, které má negativní důsledky pro klienty. Ti v těchto případech, během prvních let smluvního vztahu, často prakticky neobdrží odkupné, protože ze svých prostředků doposud hradili převážně náklady spojené s pojištěním, respektive provizi zprostředkovateli,“ uvádí Bartůšková pro Roklen24.
Na rozpor mezi životním pojištěním jako velmi dlouhodobým produktem a naopak krátkým životem smluv u něj dlouhodobě upozorňuje Česká asociace pojišťoven (ČAP). Podle té je ročně přepojištěno cca jeden milion smluv a tento trend neklesá. „Změny ve vyplácení odměn mohou přinést posun v ochraně spotřebitele a odstranit z trhu ty zprostředkovatele, pro které je přepojišťování klientů hlavní obchodní strategií a nejsou dostatečně odpovědni za trvání pojistné smlouvy,“ uvedl pro Roklen24 výkonný ředitel ČAP Tomáš Síkora.
Nehledej důvod a trestej?
Tím, kdo chce bezpochyby Šinclův návrh shodit ze stolu, je Asociace finančních zprostředkovatelů (AFIZ). „Řešení poslance Šincla postihuje plošně všechny zprostředkovatele za každé předčasné ukončení smlouvy, bez ohledu na to, zda při něm došlo k poškození klienta a zda na něm zprostředkovatel nese vinu či nikoli. Návrh neřeší problém nežádoucího přepracování smluv, naopak jej podpoří potřebou uzavírat vyšší počet smluv.
Ty by byly náchylnější k přepracování, protože by padla bariéra, kterou dnes představuje nízké odkupné při předčasném ukončení smlouvy,“ uvedl pro Roklen24 generální sekretář AFIZ Petr Šafránek. AFIZ navrhuje cestu, která se dle ní dlouhodobě osvědčila v bankovnictví: uzákonění práva pojišťoven vyměňovat si informace o klientech a zprostředkovatelích životního pojištění a vznik registru smluv a zprostředkovatelů po vzoru léta fungujícího Bankovního registru.
„O vzniku takového registru již společně s USF ČR delší dobu jednáme s Českou asociací pojišťoven. Dohoda se ukazuje jako reálná, problém je pouze v tom, že bez příslušné zákonné úpravy bychom potřebovali písemné souhlasy klientů a zprostředkovatelů což je velmi složité až nereálné,“ řekl pro Roklen24 Šafránek. „Pokud právo zřídit takový registr bude zakotveno přímo v zákoně, jsem přesvědčen, že problém vyřešíme a nebude to mít žádné nežádoucí dopady na poctivé poradce a zprostředkovatele ani na trh životního pojištění jako takový,“ dodal.
Také AFIZ ve svém stanovisku míří na odvolaného náměstka Prose. Ministerstvo podle AFIZ dříve ctilo „cenovou regulaci jako nepřípustný zásah do smluvní svobody, což ostatně konstatovala i Legislativní rada vlády“, svůj názor na úrovni zodpovědným pracovníků změnilo podle asociace zprostředkovatelů právě na základě tlaku odvolaného náměstka Prose.
Podle zjištění serveru Roklen24 ale den před odvoláním náměstka Prose, tedy 19. května 2015, ve Sněmovně proběhl seminář, na kterém zaznělo, že případná regulace provizí nebyla jako protiústavní nikdy v minulosti v rámci Legislativní rady vlády zpochybněna.
Babiš ve střetu zájmů?
Při středečním střetu ve Sněmovně poslanec Šincl prohlásil, že zaznamenal aktivity zprostředkovatelů, kteří se odvolávají na hnutí (ANO) pana ministra Babiše, jím vlastněné či spřízněné firmy a vehementně se na ministerstvu financí zasazují o odmítnutí jeho návrhu.
„Zásadně odmítám, abyste tady vykládal o nějakých mých firmách. Nemají s tím nic společného,“ odpověděl Babiš a připomněl, že za původním kladným postojem ministerstva financí stál bývalý náměstek Martin Pros. Toho Babiš nedávno odvolal kvůli ztrátě důvěry po kauze PRIBOR. Právě postoj k novele zákona o pojišťovnictví ale už tehdy byl jasně zmiňován jako další z bodů nesouladu mezi ministrem a náměstkem.
Deník E15 dnes upozornil, že zatímco ve Sněmovně vrcholí střet kolem provizí zprostředkovatelům, na domácí trh nedávno vkročila slovenská firma ze zprostředkovatelské branže, Scheibner Insurance Broker. Za tou dle veřejně přístupných dat justice.cz stojí rodina bratra českého ministra financí, Alexandra Babiše a lokální část, odštěpný závod, vede jeho manželka Martina Babišová.
U normy tohoto typu jsou poslanci Sněmovny logicky terčem řady zájmových skupin. Střet o to, kdo z toho potenciálně něco má a kdo zaplatí, má i svou plošnější ekonomickou rovinu – zásah do trhu v podobě regulace cen. Po boji o odměny pojišťovacích zprostředkovatelů nebo, vzpomeňme, boji o odměny znalců, se časem můžeme posunout dále – k regulaci odměn v dalších finančních službách nebo u realitních makléřů? Bude trh bezpečnější tím, když dáme najevo, že je více regulován a spotřebitel na něm lépe chráněn? A k čemu to povede?
