Smráká se v Evropě nad placením v hotovosti?

Představte si, že jdete kolem pouličního muzikanta, chcete mu dát do klobouku pár drobných, ale nemůžete. Ne proto, že byste na to neměli, zkrátka se nedá platit v hotovosti. Stejně tak nemůžete obdarovat bezdomovce, přispět do charitativní kasičky v supermarketu, dát ráno dětem kapesné nebo diskrétně zaplatit za návštěvu u psychologa. Všude byste museli platit kartou nebo mobilem. Zdá se vám tahle představa přitažená za vlasy? Není až tak nereálná, jak se zdá.

Ve Švédsku, jehož vláda před několika lety rozjela kampaň proti hotovostním platbám, si už elektronické čtečky nebo mobilní aplikace údajně pořizují i venkovní prodavači obrázků pro turisty. Drobné ani moc nechtějí, míst, kde by se daly uplatnit, totiž postupně ubývá. Celý bankovní a obchodní systém je nasměrován ve prospěch bezhotovostních plateb. Stejnou cestou se vydalo i Dánsko.

Nyní se začínají stahovat mračna nad „cashem“ také v dalších zemích. Podnět přichází z Bruselu, respektive z Frankfurtu, kde sídlí Evropská centrální banka. Odtud začaly vycházet signály, co by členské země eurozóny říkaly na stažení 500eurové bankovky. Nápad se zdůvodňuje bojem proti praní špinavých peněz, při němž kriminálníci a teroristé tradičně sázejí právě na hotovost ve velkých bankovkách. Opírá se také o novou studii Brita Petera Sandse, bývalého šéfa banky Standard Chartered, podle níž se po světě každým rokem otočí dva bilióny dolarů spojených s nelegálními aktivitami. Kromě eurové pětistovky by se podle Sandse měla ze stejného důvodu stáhnout také stodolarovka a bankovka v hodnotě 1000 švýcarských franků.

Do toho vypustilo německé ministerstvo financí zprávu, že chce zakázat hotovostní platby nad 5000 eur (cca 140 tisíc Kč). Proslýchá se, že ministra Wolfganga Schäubleho k tomu tlačí Francie v souvislosti s bojem proti teroristům po loňských krvavých útocích v Paříži. Jenže Němci mají k hotovosti úplně jiný vztah než Skandinávci. Cashem se v největší evropské ekonomice v roce 2014 podle Bundesbanky hradily více než tři čtvrtiny plateb. Němci prostě mají rádi anonymnější nakládání s penězi.

S ostrou kritikou zejména proti stažení 500eurové bankovky vystoupil Hans-Werner Sinn, uznávaný šéf mnichovského ekonomického institutu Ifo. V článku pro list Frankfurter  Allgemeine Zeitung vytkl ECB, že jí nejde o potírání kriminality, jako spíš o další manipulaci s finančním sektorem a celou evropskou ekonomikou.

Už nyní musejí komerční banky za ukládání peněz u ECB této instituci nestandardně platit úroky, namísto toho, aby od ní úroky za vklad dostávaly. ECB se touto měnovou politikou snaží banky motivovat k štědřejšímu poskytování půjček, které mají rozpumpovat hospodářský růst. Bankám se podle Sinna vyplatí i za těchto podmínek ukládat peníze do ECB, protože obsluha vlastních trezorů je stojí přinejmenším srovnatelné náklady. Jenže pokud by došlo ke stažení nejvyšší bankovky, finanční domy by musely ukládat peníze ve dvoustovkách, což by znamenalo více než dvojnásobné množství bankovek a tedy ještě vyšší náklady. ECB by tak mohla zvýšit „záporný“ úrok až na 0,75 procenta, varuje německý ekonom.

Proč o něco takového ECB usiluje? Podle Sinna hlubší negativní úrok vychází vstříc předluženým jihoevropským zemím, které by za normálních okolností musely platit vysoké úroky. „Namísto toho, aby musely platit úroky za své dluhy, dostanou předlužené státy úroky od střadatelů, kteří jim půjčili svoje těžce vydělané peníze. Tímto způsobem se v zadlužených státech uchová životní standard a dluhy budou uhrazeny věřiteli,“ napsal ekonom a dodal, že italský státní rozpočet už nyní ze záporných úroků fakticky těží více, než vybere na dani z přidané hodnoty.

Brusel to každopádně nebude mít s Němci lehké. Na obranu už zatroubilo také vedení Bundesbanky. Například člen její bankovní rady Carl-Ludwig Thiele zdůraznil, že hospodářství eurozóny se stále nachází v křehké situaci, při které se omezování hotovosti nebo stahování bankovek nejeví jako moudré. „Měna je založena na důvěře a bylo by fatální, kdyby se důvěra občanů narušila,“ prohlásil Thiele v rozhovoru pro středeční vydání FAZ. V komentářích se objevují apely, že platit hotovostí znamená svobodu a vlastně je to cosi jako lidské právo. Proti argumentu o financování podsvětí a teroristů se staví zprávy o rostoucích uloupených sumách přes internet. Gangsteři se jako obvykle přizpůsobí.