Předlužená Itálie. Je příliš velká na léčbu á la Řecko

Banca Monte dei Paschi di Siena je třetí největší italská banka, která se zároveň pyšní titulem nejstarší banky na světě. Funguje bez přerušení už od druhé poloviny 15. století. V posledních týdnech ale finančního veterána potkalo jedno z nejtěžších období. Problémy s vysokým podílem nesplácených půjček symbolizují svízelný stav celého italského bankovního sektoru, jenž zákonitě doléhá na celou ekonomiku, čtvrtou největší v Evropské unii. A to už je úplně jiná váhová kategorie, než Řecko nebo Irsko.

Italský premiér Matteo Renzi má svým způsobem štěstí, že zprávy o špatné kondici bank v jeho zemi zatím částečně překryla uprchlická krize nebo obchodní dohody uzavřené během návštěvy íránského prezidenta Hasana Rúháního v Římě. Pohled na ten nejspolehlivější indikátor důvěry, tedy finanční trh, však vypadá neúprosně. Od začátku roku tržní hodnota Banca Monte klesla o polovinu a výprodej postihlo celé odvětví. Důvod je celkem prostý, podíl nesplácených půjček v italských bankách 17 procent je více než čtyřikrát vyšší než evropský průměr. Také v absolutním vyjádření má Itálie nejvyšší objem špatných úvěrů v EU.

Na rozdíl od Španělska, kde se banky dostaly do problémů hlavně kvůli hypoteční bublině, jsou ty italské více provázané s lokálním byznysem – vlastnicky i investičně. Zpravodajský server Dow Jones vykreslil depresi na situaci Banca Popolare di Vicenza, která se dostala do vážných potíží. Její dlouholetý prezident Gianni Zonin si v minulosti užíval postavení uctívaného patriarchy, jenž sponzoruje místní kulturu a pomáhá malým podnikatelům, kteří mu na oplátku kupují květiny. Poté, co banka přiznala nezvladatelné množství špatných úvěrů, rozjelo se policejní vyšetřování a stovky lidí přišly o práci. Zonin se po rezignaci stal ve Vicenze páriou, před nímž zavírají dveře do restaurací a kterému nadávají při nedělní mši v kostele.

K politikům a centrálním bankéřům Itálie a EU směřují výzvy, aby neztráceli čas a rychle se dohodli na reformních krocích. „Další zdržování by bylo nebezpečné. Poslední, co zbytek Evropy potřebuje, je zhoršení krize v jedné z jejích největších ekonomik, a to zrovna v době, kdy EU a její centrální banka bojují za oživení poptávky a snaží se vyhnout deflační pasti,“ uvedla agentura Bloomberg.

Renziho vláda už jedná s evropskými institucemi o možném řešení. Snaží se přeměnit podílnickou formu některých bank na akciové společnosti, aby se daly snáze restrukturalizovat. To ale na dluhy v řádu stovek miliard eur nestačí. Hovoří se o vytvoření ústavu, do kterého by se soustředily špatné úvěry, obdobě Konsolidační banky, kterou pamatujeme v Česku. Jestli to bude jedna instituce, nebo několik, a do jaké míry se na ní bude podílet stát či EU, se zatím neví. Jisté je, že toto řešení nebude bezbolestné, hlavně pro vlastníky dotčených bank. Ty nutně potřebují ozdravit, aby mohly dál úvěrovat podniky a pomoci tak italskému hospodářství ze zakletí dlouhodobé stagnace.

Čtěte také: Češi zkouší štěstí v Íránu. Mají kontrakty za miliony eur