Jan Zahradník: Problém migrace jako antická tragédie?

Jedním z nejčastěji používaných slov v článcích a komentářích k problému migrace, je slovo krize. Píše se o migrační krizi, o uprchlické krizi, případně o akutní migrační krizi. Krize, krize, krize. Podívejme se na problém migrační krize z hlediska významu slova krize jako jedné z pěti částí klasické antické tragédie. Těmi jsou, podle Aristotela, expozice, kolize, krize, peripetie a katastrofa.

Expozice. Země Afriky a Blízkého Východu jsou dlouhodobě chudé a lidé odtud se vždy snažili ze sevření bídy uniknout a hledat lepší život ve vyspělých západních zemích. Vše nabylo spád, když došlo po arabském jaru ke zhroucení diktátorských režimů v Lybii a Sýrii. Očekávaný demokratizační proces neproběhl, místo toho vznikl Islámský stát a rozpoutal neuvěřitelně krutý džihád, válku proti všem nevěřícím, s cílem dobýt a zničit západní civilizaci.

Kolize. Tisíce a desetitisíce lidí se v obavách o holý život zvedly, opustily své domovy a vydaly se na cestu do zemí, které je svým bohatým sociálním systémem lákaly. K nim se přidali lidé, kterým ani nešlo o život, jen se chtěli mít lépe.
Evropa zažívá migrační krizi. Hledá se řešení. Ti, kteří migranty nejdříve pozvali, teď uzavírají své hranice a vnucují nám kvóty. Část obyvatel EU přijímání migrantů odmítá, ta druhá část (menší) argumentuje soucitem a lidskými právy. Jak to chtějí dělat a kde na to vezmou zdroje, obvykle neříkají. Migrantů už jsou desetitisíce a hrozí, že jich budou statisíce.

Co bude peripetií? Přichází podzim, přijde zima, Středozemní moře se ochladí a začne špatné počasí. Možná to na čas zmírní příliv migrantů. Země zasažené migrační vlnou nejvíce, budou řešit problémy jak zajistit migrantům ubytování a třeba i zaměstnání, a budou se snažit dohodnout se zeměmi, kterým se migranti zatím vyhýbali, aby jim dobrovolně pomohly problém zvládnout.

Jenže zima pomine, a pokud se nepodaří udělat zásadní opatření v zemích, kde zuří války, pokud se nepodaří omezit moc Islámského státu, začne s příchodem jara všechno nanovo. Pak by mohlo dojít k poslednímu dějství antické tragédie, ke katastrofě. Pokud by se ze svých zemí v Africe a na Blízkém Východě zvedly ne desetitisíce, ne statisíce, ale miliony lidí, žádná opatření na jižní hranici EU nepomohou.

Můžeme se uklidňovat tím, že všechno špatně dopadne jen v antické tragédii a že se Evropa dokáže s migrační krizí vyrovnat. Tentokrát si ale budeme muset umět pomoci sami. Cesta je v důsledné ochraně našich národních zájmů, v hájení nedotknutelnosti našich hranic a v důsledném dodržování právního řádu naší země.