Nová ČSSD: do vedení chce Chovanec i Tejc

Debata o zásadní změně ve vnitrostranickém životě ČSSD – referendu mezi více než 20 tisíci členy, které plánuje prosadit šéf strany Bohuslav Sobotka – zastínila jinou podstatnou událost. Devět měsíců před sjezdem už prosakují první jména kandidátů do nového vedení. Druhým mužem sociální demokracie se chce stát ministr vnitra Milan Chovanec.

Jak se ČSSD dokázala vyrovnat s nepovedeným loňským pokusem o svržení Bohuslava Sobotky? I přes opakovaná ujišťování špiček strany, že jsou staré křivdy smazány a vše špatné zapomenuto, přinese odpověď na tuto otázku až jarní sjezd sociálních demokratů v příštím roce. Hodně bude záležet na výsledku podzimních voleb, náladě v koalici a především na aktuální pozici Sobotky. Už dnes je ale jasné, že určitě nepůjde o tak pohodové setkání delegátů jako loni v Ostravě.

Jestliže Sobotka zůstane předsedou, určitě počítá s tím, že se mu dost změní složení jeho nejbližších spolupracovníků v grémiu strany. Do vedení chce znovu kandidovat ministr vnitra Milan Chovanec. Podle informací deníku ECHO24.cz by ale rád povýšil – na statutárního, tedy 1. místopředsedu. Chovanec už měl získat podporu premiéra Sobotky a podniká aktivní kroky směrem k členské základně.

Tejc: „Určitě bych rád ovlivňoval dění v sociální demokracii. Teď jsem v podstatě řadový člen a z této pozice nic neovlivňuji. A pokud něco ovlivňovat chci, musí to být s mandátem sjezdu.“

Protože ale nemá zrovna nejlepší pověst, vzal si na pomoc experty. Jeho tvář mají u veřejnosti i členů ČSSD vylepšit lidé z Bison & Rose. „Vážně tuto možnost zvažuji,“ odpověděl v pátek Chovanec na otázku, zda bude kandidovat na post druhého muže ČSSD.

Možný je i nový předseda

Jeho případná kandidatura do funkce člověka, který by měl fakticky řídit celou stranu, zatímco Sobotka bude mít své starosti s vládou, ale může znamenat problém pro velkou část jeho kolegů.

„Nemá žádnou podporu v regionech, lidé mu nevěří. A to i kvůli jeho roli ve vnitrostranickém puči, jak tomu ráda říkají média. Spolupracuje sice s odborníky, ale to mu u delegátů moc nepomůže,“ řekl deníku jeden z poslanců sociální demokracie.

Chovancova kandidatura tak může vyvolat reakci u nespokojených socialistů. V ČSSD se stále častěji hovoří o tom, že by na stejný post mohl kandidovat současný šéf ústavně-právního výboru Jeroným Tejc, další z účastníků nepovedeného převratu. Jeho největším problém je, že mu Sobotka stále neodpustil a nevěří mu. Výhodou naopak to, že na něj stále dá velká část spolustraníků.

„Určitě bych rád ovlivňoval dění v sociální demokracii. Teď jsem v podstatě řadový člen a z této pozice nic neovlivňuji. A pokud něco ovlivňovat chci, musí to být s mandátem sjezdu,“ potvrdil Tejc serveru ECHO24.cz, že si s myšlenkou kandidatury do vedení pohrává. „Nechci ale zatím řešit žádné pozice. Na to není čas. Ten přijde až po volbách,“ dodává.

„Já proti tomu nehodlám vystupovat, nemám s tím problém. Ale nejde o nic nového. Principy přímé demokracie máme ve straně zakotveny už od dob předsednictví Jiřího Paroubka. Už dvakrát jsme třeba mohli přímo volit předsedu,“ říká hejtman Michal Hašek.

Souboj dvou účastníků lánské schůzky u prezidenta Zemana může nakonec vygenerovat úplně jiného, konsensuálního kandidáta. Ve straně se mluví o šéfech obou komor parlamentu Milanu Štěchovi a Janu Hamáčkovi, padá i jméno ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera, který je ale neprůchodný u Haškova křídla ve straně.

„Dost nám napoví výsledek voleb. Pak se vyjednávání rozběhnou naplno. Je klidně možné, že pokud bude Sobotka trvat na Chovancovi bez dostatečné podpory zdola a nebude chtít Tejce, protože mu nedůvěřuje, můžeme se dočkat i úplně nového kandidáta na předsedu. To ale zatím předbíháme,“ načrtl možný vývoj pod podmínkou anonymity člen širšího vedení strany.

První bude bitva o referendum

První bitva čeká stranu už devět měsíců před sjezdem. V sobotu má totiž rozhodnout Ústřední výkonný výbor strany, nejvyšší orgán mezi sjezdy, o tom, zda povolí konání vnitrostranického referenda. V něm by na 23 tisíc členů rozhodovalo třeba o tom, zda se budou do budoucna na sestavování kandidátek podílet všichni straníci, nebo nadále jen část funkcionářů.

V ÚVV se očekává ostrý střet, myšlenka má totiž řadu odpůrců. Potíže připouští i Dienstbier, který je velkým zastáncem referenda. „Ta debata nebude jednoduchá, je spousta lidí, kteří mají pochybnost o této změně. Já nechci spekulovat o jejich motivech. Ale řadě z nich současný stav vyhovuje,“ přitakává.

Pro další osud myšlenky uspořádat ve straně všečlenské hlasování bude stěžejní, jakým způsobem budou členové ústředního výboru v sobotu rozhodovat. Pokud bude hlasování tajné, referendum téměř jistě neprojde. A to by byla velká Sobotkova prohra. Předseda ČSSD tak bude muset dosáhnout veřejného hlasování, u nějž je větší šance, že odpůrci nebudou chtít jít do střetu.

Ať už hlasování dopadne jakkoliv, už dnes je zřejmé, že se stane záminkou pro špičkování mezi příznivci Bohuslava Sobotky a Michala Haška.

„Já proti tomu nehodlám vystupovat, nemám s tím problém. Ale nejde o nic nového. Principy přímé demokracie máme ve straně zakotveny už od dob předsednictví Jiřího Paroubka. Už dvakrát jsme třeba mohli přímo volit předsedu,“ naráží jihomoravský hejtman Michal Hašek na jednu z bolestí ČSSD. I když byl totiž tento institut několikrát navrhován, strana nakonec svého předsedu vždy volila přes delegáty.

Pokud v sobotu členové ÚVV na referendum kývnou, pošlou na přelomu června a července tisíce členů strany do Lidového domu své odpovědi na tři otázky: mají o kandidátkách rozhodovat v přímém hlasování všichni členové ČSSD? Má být na kandidátních listinách do krajů a sněmovny alespoň 40 procent žen? Měla by ČSSD navrhnout zákonné omezení kumulaci placených veřejných funkcí? Když většina členů odpoví kladně, bude se o kandidátkách rozhodovat vždy v daném kraji. Změna ale ani tak nezačne platit hned. Posvětit ji musí až sjezd, nejdříve by tedy všichni členové o podobě kandidátek rozhodovali na podzim 2016, u senátních a krajských voleb.