ECB znovu pomohla řeckým bankám
NOVÉ
1
Evropská centrální banka spustí v pondělí 9. března nákupy vládních dluhopisů. Nakupovat chce 60 miliard eur měsíčně do září 2016 a v případě potřeby pokračovat i za toto datum. Cílem je odvrátit deflaci a oživit ekonomiku eurozóny. ECB také ve čtvrtek znovu pomohla řeckým bankám.
ECB se rozhodla program nákupu vládních dluhopisů zahájit i navzdory dlouhodobému odporu Německa. Do programu budou zahrnuty i země využívající záchranných programů, jako je například Řecko. Evropská centrální banka dnes rozšířila pomoc řeckým bankám. Objem nouzové finanční pomoci rozšířila o 500 milionů eur.
Euro na slova prezidenta ECB Maria Draghiho reagovalo ztrátou od úrovní nad 1,11 do blízkosti 1,10 eura k americkému dolaru, pozice ale dobývá zpět.
„Trhy na oznámení zásahu zareagovaly kladně, v souladu s očekáváními, výnosy z dluhopisů členských zemí eurozóny klesly, v případě Portugalska dokonce na rekordní minimum. Trh hodnotí pozitivně nejen zveřejnění detailů k programu širokého odkupu aktiv, ale také poměrně příznivý makroekonomický výhled, jímž ECB přiblížení programu doprovodila,“ komentuje hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Reakci eura vůči americkému dolaru sledujte online na Roklen24
Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,05 procenta. Na něj ji srazila loni v září, od té doby bojuje proti deflaci nákupy cenných papírů.
Mario Draghi na následné tiskové konferenci řekl, že inflaci v eurozóně letos očekává na nule kvůli cenám ropy. V prosinci má dosáhnout 0,7 %, v roce 2017 pak v průměru 1,8 % a přiblížit se tak 2% inflačnímu cíli centrální banky. ECB čeká letos růst ekonomiky eurozóny o 1,5 %, o 1,9 % pak v roce 2016. V prosinci ECB očekávala letošní růst eurozóny o procento, příští rok o 1,5 procenta.
Prostřednictvím takzvaného kvantitativního uvolňování chce ECB skrze nákupy státních a dalších dluhopisů do ekonomiky eurozóny postupně napumpovat až 1,1 bilionu eur.
Čtěte také: Jak Varufakis zkrotl jako Babiš
„Rozšíření programu odkupu dluhopisů rozhodně neřeší fundamentální hospodářské problémy eurozóny, nepovede samo o sobě ke snížení nezaměstnanosti a nezajistí samo o sobě trvalejší ekonomický růst. Lze říci, že politikům spíše jen kupuje čas k tomu, aby mohli provést nutné strukturální reformy a opatření ve fiskální oblasti. Ostatně, sama ECB se dnes v podstatě vyjádřila v tom smyslu, že programem završuje své snažení o postupnou stimulaci ekonomiky eurozóny, se kterým začala v loňském roce, a nyní musejí rozhodným způsobem ‚přiložit ruku k dílu‘ také činitelé zodpovědní za fiskální a strukturální oblast hospodářské politiky. Klíčové nebezpečí, které v programu odkupu aktiv spatřujeme, spočívá právě v tom, že zejména politici takto získaný čas promrhají v obavě z dopadů nutně nepopulárních, avšak nepostradatelných reforem reálné ekonomiky,“ komentuje Lukáš Kovanda.
Draghi na tiskové konferenci zopakoval, že pokud to podmínky v eurozóně budou vyžadovat, centrální banka s odkupy v září příštího roku neskončí. ECB bude kupovat i dluhopisy se zápornou sazbou a to do úrovně depozitní sazby centrální banky. Ta je nyní -0,2 %. Německo například v únoru prodalo 5leté vládní dluhopisy se záporným úrokem 0,08 %.
