Cameron Tuskovi: chceme červenou kartu a rovnoprávnost pro libru
Další požadavky Briránie pro setrvání v EU
Již známé omezení sociálních dávek pro občany Evropské unie, ale také možnost veta evropských směrnic národními parlamenty nebo zrovnoprávnění jiných měn s eurem. To jsou některé z požadavků, které dnes večer měl předložit britský premiér David Cameron na jednání s předsedou Evropské rady EU Donaldem Tuskem. Jednání bylo předstupněm pro referendum, v němž v nejbližší době Britové rozhodnou o svém setrvání v unii, informovala BBC. Oba politici se ale dnes na ničem nedohodli.
Do konce roku 2017 se v jedné z ekonomicky nejsilnějších zemí evropské unie bude celonárodním referendem rozhodovat o tom, zda Britové chtějí zůstat v EU či z ní vystoupit. Britský premiér, který referendum zahrnul do své předvolební kampaně a volby vyhrál, ho však chce uspořádat co nejdříve, a to i v souvislosti se současnou migrační krizí. V rámci toho dnes večer jednal o svých podmínkách, které by měly vést k ,,reformě“ vztahů Británie a EU s hlavou společenství Donaldem Tuskem u sebe v Downing Street.
Cameron šel podle BBC do jednání s několika hlavními požadavky pro Británii a některé z nich by se dle jeho návrhů měly rozšířit i na ostatní členské státy.
Prvním a zřejmě nejkontroverznějším požadavkem je již známá tzv. nouzová brzda, nebo-li omezení určitých typů sociálních dávek pro občany členských zemí, kteří v Británii žijí. Podle premiérova návrhu by v budoucnu mohli sociální pomoc od britské vlády získat pouze lidé, kteří v ostrovním státě žijí více než čtyři roky. Ekonomickým migrantům, kteří proudí do Evropy by pak v případě přetížení sociálního systému udělování podpory v nezaměstnanosti a dalších dávek zastavil úplně. Británie tím chce omezit především migranty proudící do země v rámci současné uprchlické vlny.
David Cameron set for EU renegotiation talks with Donald Tusk https://t.co/V29V2Txj2U #ITV
— News, Views, People. (@NewsViewsPeople)
31. Leden 2016
Omezení dávek občanům členských zemí vzbudilo odpor v některých státech EU, především střední Evropy, včetně České republiky, která tento krok považuje za diskriminační.
Další požadavek, kterým by se Británie a nejen ona stala ještě svrchovanějším členem unie, je návrh na právo veta, které by podle Cameorna měly všechny národní parlamenty členských zemí pro zadržení a neschválení zákona pocházejícího z Bruselu. V Cameronově návrhu se mluví o tzv. červené kartě, která by toto umožňovala.
Premiér ostrovního státu, také odmítá koncept tzv. ever closer union, tedy ještě užšího spojení států ve společenství, a nárokuje si právo pro Británii být z další integrace v unii vyloučena.
A konečně v oblasti, kde již nyní má Británie výjimku, požaduje Cameron, aby i jiné peněžní měny jako libra, byly v rámci unie naprosto rovnocenné s eurem. Tím by se země, jež nejsou v eurozóně necítily diskriminované. Spolu s tím také premiér navrhuje, aby Británie nebyla zahrnovaná do financování tzv. záchranných balíčků jako byly ty pro Řecko.
V případě, že by se některé z požadavků nesplnily, je Cameron ochoten referendum o čas odložit.