Frakování slaví 65 let. Díky němu mou být USA ropnou jedničkou

Nové slovo "frakování" vzniklo z anglického termínu "hydraulic fracturing", které se nejčastěji překládá jako hydraulické tříštění. Technologicky i ekonomicky se jedná o jeden z nejdůležitějších procesů posledních dvou desetiletí, díky kterému jsou USA na cestě stát se největším světovým producentem ropy a samotný Texas již zřejmě brzy bude třetím největším exportérem zemního plynu. Asi to bylo právě frakování a s ním spjaté zisky statisíců pracovních míst, které USA po ekonomické krizi roku 2008 pomohlo najít současný ekonomický růst.

Podstatou frakování je proces, při kterém je systém budoucích jímacích vrtů zaplněn kapalinou, nejčastěji vodou s 1-3 % dalších chemikálií a křemenného písku. Velké tlaky způsobí rozrušení horniny, nejčastěji to bývá břidlice s obsahem jemně rozptýleného plynu či ropy. Zrnka křemene fungují jako "klíny", takže i po skončení procesu zůstávají částečky, nejčastěji šupinky horniny, od sebe oddáleny. Frakovací směs se pak vyčerpá a do volného prostoru vrtu se pak uvolňuje dříve pevně uvězněný plyn či ropa. Na klasických ložiscích ropy se díky frakování, kterému se zde říká stimulace horninového masivu, daří vyčerpat kolem 35 % ropy, ale u břidlicového plynu či ropy se často jedná jen o 5 %. Břidlicové ložisko je tedy považováno za technologicky vyčerpané i v případě, že v zemi zůstává 90-95 % těženého uhlovodíku.

Je pak celkem zřejmé, že kdybychom dokázali účinněji frakovat a tím i těžit jak klasická tak i nová, nekonvenční ložiska plynu a ropy, tak můžeme světové zásoby nejméně zdvojnásobit, ale ve skutečnosti se daří i přes desetiletí trvající intenzivní výzkum výtěžnost zvyšovat jen o první procenta.

Za počátek frakování je považován rok 1949, kdy firma Halliburton poprvé tuto techniku úspěšně komerčně využila v Oklahomě, i když již o dva roky dřív prováděla jiná americká firma Stanolind Oil and Gas Company pokusy na ložisku plynu Hugoton v Kansasu. Za dobré znamení je považováno, že společnost Petrohawk úspěšně použila frakování na obrovském poli břidlicového plynu Eagle Ford v jižním Texasu ten samý měsíc, kdy se v roce 2008 propadly světové trhy. Odhaduje se, že frakování bylo zatím využito zhruba na jednom milionu ropných a plynných vrtů na celém světě.

Ať už se nám frakování z dobrých, věcných důvodů líbí či nelíbí, jedná se o technologický proces, který v tomto desetiletí hýbe americkou a do menší míry i světovou ekonomikou a politikou. Kdyby měly USA méně vytěžitelné nekonvenční ropy a plynu, tak by nejspíš jednaly s Ruskem, Saudskou Arábií i dalšími zeměmi s mnohem menší razancí.

Od Václava Cílka čtěte také: Národní odolnost. Výhody i velká rizika