Náboženská válka na Blízkém východě. Odvolaní diplomaté, hořící měšity
Šiité proti sunnitům
Sobotní poprava šíitského klerika Nimra Bákira Nimra Saúdskou Arábií se na Blízkém východě během pár dní začala měnit v náboženskou válku mezi sunnitskou a šíitskou větví islámu s Íránem na jedné straně a se Saúdskou Arábií a dalšími arabskými zeměmi na druhé. Poslední eskalace proběhla v Iráku, kde útočníci zapálili nejméně dvě sunnitské mešity. Kuvajt jako další země pak odvolal svého velvyslance z Teheránu.
,,Viděli jsme stoupající kouř z chrámové mešity. Všechny zdi jsme nalezli zničené a nábytek byl zdemolovaný,“ popsal obyvatel města Hilla, které leží asi 100 kilometrů na jih od Bagdádu.
Zapálení dvou sunnitských mešit se událo pouze den po nelidských popravách v Saúdské Arábii, při kterých zemřel i významný šíitský klerik Nimr Bákir Nimr, který dlouhodobě vedl kampaň proti podle něj utlačovatelské sunnitské vládě Saúdské Arábie.
Iraqi Sunni mosques attacked in apparent retaliation for Saudi execution https://t.co/wXaABXcri7
— Zaid Benjamin (@zaidbenjamin)
4. Leden 2016
Stanovisko irácké vlády sice zní, že za útoky na svatostánky je zodpovědný Daeš – Islámský stát, ale podle zahraničních analytiků je souvislost s popravami jasná. Den předtím po popravách Bagdádem a dalšími městy pochodovaly stovky šíitských muslimů, kteří v Iráku tvoří drtivou většinu. V rámci násilné vlny byl na severu země, kde hořela druhá mešita, zavražděn i sunnitský klerik.
Šíité protestují v různých zemích po celém světě od Indie po Velkou Británii, kde desítky šíitů vyšli do ulic Londýna.
Hlavní konflikt se však rozhořel nejprve mezi sunnitskou Saúdskou Arábií a šíitským a nearabským Íránem. V Teheránu se jen několik hodin po popravách vydaly do ulic stovky Íránců a jaly se zapalovat saúdskoarabskou ambasádu stejně jako konzulát v Mašhadu. V reakci na to Rijád přerušil diplomatické styky s Íránem.
V konfliktu, který začíná přerůstat v náboženský spor uvnitř islámu, stojí na jedné straně šíitská větev islámu reprezentovaná Saúdskou Arábií, Bahrajnem, Súdánem, Spojenými arabskými emiráty a nejnověji i Kuvajtem, který dnes odvolal svého velvyslance z Teheránu a na straně druhé šíitský Írán a Irák. Do řešení diplomatické krize se pokusil vložit i americký ministr zahraničí John Kerry, ale bez výsledků.
Do konfliktu se snaží vložit i Rusko, které má podle svých slov s oběma zeměmi dobré vztahy. Eskalace konfliktu nejprve způsobila i vzrůst cen ropy na světových trzích.
Hromadnou popravu, při které bylo usmrceno dalších 46 lidí, pak odsoudilo mnoho zemí světa včetně generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna.
Prozatím konflikt probíhá na dvou úrovních – diplomatické a občanské. V rámci první nejprve Saúdská Arábie přerušila styky s Íránem, následovaly ji poté i Bahrajn, Súdán a dnes i Kuvajt, který sice odvolal svého velvyslance, ale styky zcela nepřerušil. Podporu Arábii vyjádřily i SAE, které vztahy pouze omezily.
Druhá úroveň byla pak důvodem pro eskalaci na diplomatické úrovni, a to především napadení saúdskoarabské ambasády. Násilné protesty proti popravě se vzápětí rozhořely i v Bahrajnu s šíitskou menšinou a v samotné Saúdské Arábii, kde je 10 -15 % šíitů převážně na východě země, kam vláda poslala ozbrojené milice. Ulici v Teheránu, kde sídlí saúdská ambasáda, úřady na protest přejmenovaly na ulici šajcha Nimra.
Konflikt vyvolala sobotní poprava saúdskoarabského šíitského duchovního a kritika Rijádu Nimra Bákira Nimra, který udržoval styky s íránskou vládou. Saúdská Arábie pak kvůli protestům u své ambasády v Íránu přerušila s touto šíitskou zemí diplomatické vztahy. Její příklad následovaly Bahrajn a Súdán, styky s Teheránem omezily Spojené arabské emiráty. Saúdské království podpořil i Kuvajt, diplomatické styky s Íránem ale nepřerušil.