Zeman a gentleman aneb další rok přešlapů prezidenta
Rok na Hradě
NOVÉ
1
Domnělý Peroutkův článek Hitler je gentleman, Albertov a postávání s islamofoby na jednom pódiu, kancléř bez prověrky nebo fenomén mluvčího Jiřího Ovčáčka. Prezident Miloš Zeman toho letos stihl hodně. A bez větších potíží tak navázal na předchozí roky v úřadu.
První dva roky v úřadu prezidenta republiky Miloš Zeman nezahálel. Vrávorání u korunovačních klenotů, občanská válka na Ukrajině, stabilizace společnosti podle čínského vzoru nebo vulgarity v rozhlasovém pořadu Hovory z Lán. To jsou jen některé ze střípků prezidentské skládačky, které si bude veřejnost pamatovat.
Také letos bylo kolem Zemana živo. To dokazuje například aktuální analýza Newton Media, podle níž je Zeman s více než 70 tisíci zmínkami nejčastěji medializovanou osobností roku 2015. Na jaké činy a výroky prezidenta by se nemělo zapomenout?
V levém dolním rohu
Hned začátek letošního roku přinesl zřejmě největší a dosud nedořešenou Zemanovu kauzu. Koncem ledna si totiž v projevu u příležitosti 70. výročí od osvobození koncentračního tábora v Osvětimi vypomohl citáty novináře Ferdinanda Peroutky nebo Winstona Churchilla. A podivoval se nad tím, že i tak významné osobnosti byly často fascinovány nacismem.
„Jeden z největších českých novinářů Ferdinand Peroutka uveřejnil v prestižním časopise Přítomnost článek s titulkem ,Hitler je gentleman‘. Tentýž novinář po mnichovské dohodě napsal: ,Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky.‘ …. Co vede k této fascinaci intelektuálů naprosto zrůdným učením?“ ptal se tehdy Zeman.
Má to ovšem háček. Peroutka nikdy nic takového nenapsal a za své názory naopak skončil v koncentračním táboře. Prezidentův výrok proto vzbudil rozhořčení mezi historiky, kteří Zemana společně s příbuznými Peroutky vyzývali k omluvě. To ale prezident odmítl s tím, že článek na vlastní oči viděl v levém dolním rohu. Hledáním článku hlava státu pověřila svého mluvčího Jiřího Ovčáčka, ten ale ani po měsících neuspěl. A protože se vnučka Peroutky omluvy nedočkala, bude o celém sporu rozhodovat soud.
Čtěte také: Zeman lže. Osočil z obdivu k nacismu muže, který byl v koncentráku
Hrbení se před Putinem
Ten samý projev, v němž Zeman obvinil Peroutku z fascinace nacismem, vyvolal roztržku s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). Prezident totiž vyzval celosvětové společenství k boji proti Islámskému státu s tím, že by se proti teroristům mělo zasáhnout vojensky. „Máme-li zabránit superholokaustu a masovému vyvražďování lidí, potřebujeme celosvětovou akci. Akci, do níž by své síly měly vyslat všichni stálí členové Rady bezpečnosti (OSN – pozn. red.),“ prohlásil prezident. Něco takového ministr zahraničí ostře odmítl jako křižáckou válku.
Zeman se ale dostával pod palbu kritiky politiků opakovaně. Třeba když se v květnu rozhodl zúčastnit oslav 70. výročí vítězství sovětské armády v boji s nacistickým Německem. Při té příležitosti se totiž setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V době, kdy měl Západ s Ruskem napjaté vztahy nejen kvůli anexi Krymu, ale i kvůli jeho roli v konfliktu na východní Ukrajině.
„Byl bych radši, kdybychom byli výjimeční v jiných oblastech než se hrbit před diktátorem, který ohrožuje suverenitu Ukrajiny,“ prohlásil tehdy třeba současný šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.
Více čtěte: Zeman se hrbil před diktátorem, míní Kalousek
Kancléř bez prověrky
Obzvlášť výživný na události byl pro Zemana podzim. Koncem září totiž pro dlouhých měsících čekání nedostal bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné jeden z prezidentových klíčových spolupracovníků: kancléř Vratislav Mynář.
Ten se nicméně nemusí bát, že by kvůli chybějící prověrce musel na Hradě skončit. „Pokud mě sám pan kancléř nebude chtít opustit, vždycky pro něj na Hradě bude důstojné místo,“ uklidňoval tehdy Mynáře Zeman.
O pár měsíců později navíc o prověrku přišel další důležitý muž ze Zemanova okolí, šéf vojenské kanceláře prezidenta Rostislav Pilc.
Čtěte také: Prověrku nemám, přiznal Mynář. Zeman mu slíbil důstojné místo
V září musel Zeman řešit ještě jednu nepříjemnost. Členové umělecké skupiny Ztohoven totiž nad Pražským hradem stáhli prezidentskou zástavu a místo ní vyvěsili obří rudé trenky. „Dnes nad Pražským hradem konečně zavlála standarta muže, který se nestydí vůbec za nic,“ komentovali to tehdy aktivisté. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka se takzvaná pražská kavárna začala fašizovat.
Zase ta vyznamenání
Stejně jako v předchozích letech vyvolal Zeman kontroverze koncem října při udílení státních vyznamenání. Také letos oceňoval přátele a podporovatele, dostalo se ale i na komunisty či spolupracovníky StB. Zeman vyznamenal například bývalého komunistického ministra zemědělství Miroslava Tomana staršího, jehož rodinné firmy spolufinancovaly Zemanovu volební kampaň.
Vyznamenání dostala i herečka a vdova po významném exilovém novináři Jiřím Pelikánovi, Jitka Frantová Pelikánová. Ta měla podle dokumentů archivu bezpečnostních složek spolupracovat se Státní bezpečností (StB) a donášet měla například na Jana Wericha.
Dostalo se ovšem i na několik hrdinů. Zeman ocenil medailí Za hrdinství studenta Petra Vejvodu, který zemřel poté, když bránil spolužačku před útokem psychicky nemocné ženy. Nejvyšší státní vyznamenání Řád Bílého lva zase prezident udělil Josefu Františkovi, jednomu z nejlepších československých stíhačů v RAF, který se účastnil bitvy o Británii.
Více čtěte: Vyznamenání dostali komunisti, estébáci, komedianti a pár slušných
Listopad s Konvičkou
Možná s největším odporem se Zeman setkal před několika málo týdny, když se 17. listopadu postavil na jedno pódium s odpůrci islámu včetně šéfa Bloku proti islámu Martina Konvičky.
Prezidentovo vystoupení na pražském Albertově provázela po loňských zkušenostech velká bezpečností opatření. A právě tady nastal největší problém. Akci na tradiční studentské místo svolala Zemanova velká fanynka Jelena Víčanová, která si prostor na Albertově zamluvila měsíc předem na celý den. Studenti i odpůrci prezidenta tak měli 17. listopadu velmi omezený prostor k pohybu. Skupinku studentů dokonce policie nechtěla pustit, aby zapálili svíčku u pamětní desky na Albertově.
Čtěte také: Konvička: Stát vedle Zemana? Byla to hodně složitá jednání
Tahle země není pro všechny
A prezident o sobě dal vědět i několik málo dní před koncem roku. To když 26. prosince pronášel své vánoční poselství. V něm znovu varoval před uprchlickou krizí, která je podle něj organizovanou invazí. Prezident si podle svých slov někdy připadá „jako Kasandra, která varuje před vtažením trojského koně do města“.
Zeman svým projevem zaujal i zahraniční média. Britský zpravodajský deník The Guardian se ve svém článku zaměřil hlavně na Zemanovy výroky na adresu uprchlíků, o nichž tvrdil, že mladí utečenci svým útěkem pomáhají Islámskému státu a nezaslouží si soucit.
Více čtěte: Zeman: ‚Tahle země není pro všechny,‘ varoval opět před uprchlíky
Zcela mimořádná pak byla v roce 2015 role prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka. Ten opakovaně neváhal kritizovat politiky a vzkazovat jim své výtky přes média. Kupříkladu ministra ČSSD a Zemanova velkého kritika Jiřího Dienstbiera označil Ovčáček za vzteklé štěně.
