Vztah Greenpeace a demokracie? I po letech nám to klape

Publicista Daniel Kaiser se na nás obrací s otázkou, jak to vlastně máme s demokracií. Děkujeme za optání, vztah mezi námi a demokracií je plný lásky a i po těch letech nám to perfektně klape. Ale předpokládáme, že to stojí za trochu delší vysvětlení.

Demokracie je prostředí, v němž se naší organizaci daří celosvětově prosazovat změny k lepšímu. Prostředí, kde se nemusíme bát o své životy. V řadě států, kde demokracii nemají či funguje jen v omezené a neliberální podobě (např. Rusko), se nás snaží umlčet. Je proto smutné, že se ozývají velmi zaujaté a kritické hlasy proti naší organizaci i v České republice.

V demokratickém zřízení delegují lidé moc rozhodovat na své volené zástupce. To ale neznamená, že se automaticky zbavují zodpovědnosti za politická rozhodnutí a práva vyjádřit s nimi nesouhlas. Podle Ústavy jsou zdrojem veškeré moci lid. Volení zástupci by měli podle svého nejlepšího vědomí a svědomí přijímat taková zákonná či vládní opatření, která jsou v nejlepším zájmu lidí. Bohužel se to dost často neděje. Zažalovat státy, které neplní, co slíbily, nebo neřeší aktuální problémy, není projevem neúcty k jejich demokratickému zřízení či útokem na jeho základy. Naopak. Demokracie je jediný politický systém, který je zdravější a silnější, čím více občané o těch u moci pochybují, čím více jim šlapou na paty a čím více o systému veřejně mluví. Pokud začnete pochybovat o totalitní vládě, skončíte buď vy, nebo celý systém, podle toho, jakou máte reálnou politickou sílu. Ale pokud to samé uděláte v demokracii, paradoxně systém posílíte a vyjde z toho v lepší kondici, než ve které byl předtím.

“Zkouškou integrity každého demokratického systému s fungujícím právním řádem je, zda mají lidé možnost zažalovat svou vládu a vyhrát,” říká k tomu šéf české pobočky David Murphy. A to je přesně to, o co jde i v případě žaloby kvůli znečištěnému ovzduší, se kterou pan Kaiser nesouhlasí.

Podle Kaisera nejsou naše aktivity v souladu s demokracií. V článku zaznívá myšlenka, že snaha prosadit opatření vedoucí k zastavení změn klimatu soudní cestou i přes nevůli politiků je ukázkou nedemokratického myšlení. Ovšem v demokratické společnosti, jejíž součástí jsou nejen vládnoucí instituce, ale i demokratická kultura, kterou si vytvářejí sami lidé, je systém nastaven tak, aby se všechny druhy moci uplatňované státem – zákonodárná, výkonná a soudní – navzájem kontrolovaly a omezovaly. Jde o klasický “systém brzd a protiváh” (checks and balances).

Požadavek na čistější ovzduší bez zbytečných emisí je podle nás v demokratickém diskurzu České republiky zcela legitimní. A nezávislý a spravedlivý soudní systém je v rozvinuté občanské společnosti jedním z nástrojů, kterým se řeší spory. Proto nevidíme žádný důvod, proč by měla být zvažovaná žaloba v rozporu s demokratickými principy. Před zákonem jsou si navíc v demokratické společnosti instituce a občané rovni. Když váš soused začne pálit v kotli plast nebo nějaký nebezpečný odpad a celé okolí vašeho bydliště zakryje jedovatý mrak, nikdo vám nebude říkat, že děláte něco nedemokratického, když ho kvůli jeho počínání poženete k soudu. Tak proč by mělo být nedemokratické zažalovat společnosti, které totéž dělají v masivním měřítku, nebo vlády, které jim při tom pomáhají?