Šeremet není jediný. Na Ukrajině zavraždili desítky novinářů
FOTOGRAFIE UVNITŘ
S novinářem Pavlem Šeremetem, se kterým explodovalo auto na rušné kyjevské ulici, se přišly v sobotu rozloučit tisíce lidí. Jeho nedávná vražda ale není zdaleka jediným případem. Další našli oběšené v opuštěných domech, zastřelené, otrávené nebo s uřezanou hlavou – jen v dobách nezávislé Ukrajiny zemřelo kvůli své práci několik desítek žurnalistů. Na jejich příběhy upozornil list Kyiv Post.
Ukrajinští novináři se museli potýkat s represemi, stejně jako jejich kolegové v bývalých republikách Sovětského svazu. Kvůli své práci jich bylo zavražděno od doby, kdy Ukrajina získala nezávislost v roce 1991, víc jak padesát. Zdaleka nejvíc jich zemřelo v prvních letech samostatnosti za prezidentů Leonida Kravčuka, který úřad zastával v letech 1991 až 1994, a Leonida Kučmy, který ho nahradil a hlavou státu zůstal až do roku 2005.
Jedním z nich byl novinář na volné noze Viktor Frelich. Snažil se zjistit okolnosti, kvůli kterým uniklo palivo pro raketové motory. Několikrát dostal výhrůžky smrtí, ale od rozkrývání kauzy, která je spojována se zdravotními potížemi obyvatelstva, ho to neodradilo. V roce 1995 zemřel na otravu neznámou látkou. Podobný osud potkal v roce 1997 také Boryse Děrevjanka, který byl zastřelen.
Tělo novináře Petra Ševčenka bylo ve stejném roce nalezeno v opuštěné budově. Byl oběšený, proto policie došla k závěru, že se jednalo o sebevraždu. Ševčenkovi kolegové z listu Kyjevskije vedomosti si ale myslí něco jiného, protože několik týdnů před tím napsal sérii článků o vztazích mezi starostou Luhansku a ukrajinskou tajnou službou.
Stál za vraždou prezident Kučma?
Georgij Gongadze, který pracoval pro list Ukrajinska pravda, byl unesen v roce 2000. Dva měsíce nato bylo objeveno jeho bezhlavé tělo v lese za Kyjevem. Na doživotí byl sice za vraždu odsouzený vysoce postavený policista, ale případ mnozí spojují s tehdejším prezidentem Leonidem Kučmou. Po šéfredaktorovi časopisu Novyj Styl Vasylovi Klymencjevovi zbyl v roce 2010 pouze mobilní telefon, který se našel v lodi v Charkově.
Vjačeslav Veremij byl jednou z obětí události kolem Euromajdanu, během kterého občanské protesty tvrdě potlačovala vláda premiéra Mykoly Azarova a prezidenta Viktora Janukovyče. Skupina útočníků v maskách Veremije přepadla v únoru 2014 a utrpěl střelnou ránu do hrudníku. Na následky zranění později v nemocnici zemřel.
Za Porošenka roste počet mrtvých novinářů
Počet zabitých novinářů, mnohdy i brutálním způsobem, roste v posledních letech za prezidenta Petra Porošenka. Bilanci zhoršil ozbrojený konflikt na východě země, kde přišlo o život pět ukrajinských a dalších pět zahraničních žurnalistů. Mimo válečnou zónu byli zavražděni dva. I proto je současná Ukrajina považována za jedno z nejnebezpečnějších míst na světě pro ty, kteří pracují novináři. Uvedla to americká nezisková organizace Freedom House.
Před několika dny zemřel v Kyjevě další novinář. Krátce poté, co Pavel Šeremet nastartoval, auto explodovalo. Podle posledních informací do něj uložila výbušniny neznámá žena. Novinář byl v devadesátých letech v běloruské vlasti odsouzen za kritiku prezidenta Alexandra Lukašenka. Před pronásledováním uprchl do Ruska, kde se stal hvězdou televizních obrazovek. Posledních pět let pracoval na Ukrajině, kde podporoval reformy a tepal do korupce, oligarchů a dalších zlořádů. Býval také velkým přítelem ruského opozičního politika Borise Němcova, loni zavražděného v Moskvě.
S Pavlem Šeremetem se v sobotu přišlo naposledy v Bělorusku rozloučit několik tisíc lidí. Pochován byl na hřbitově poblíž Minsku vedle svého otce. „Komplikovanost zločinu svědčí o tom, že se dlouho připravoval (...) a uskutečnil velice demonstrativně v samém centru města. Byl to útok na celou společnost, byla to poprava,“ řekl ukrajinský poslanec a někdejší Šeremetův kolega z redakce listu Ukrajinska pravda Mustafa Najem. V Kyjevě se lidé rozloučili se čtyřiačtyřicetiletým žurnalistou už v pátek. Přišel i prezident Petro Porošenko.
