Nové sankce: ruské firmy se mají hůř dostat k penězům
Sankce EU vůči Rusku
NOVÉ
1
Vláda v úterý ráno obdržela návrh Evropské komise na zavedení nových sankcí vůči Rusku, potvrdil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Aktuální dokument zatím obsahuje jen základní informace o okruzích, kterých by se sankce mohly týkat. Konkrétní podobu sankcí vypracuje komise až ve středu.
Z návrhu vyplývá, že se v zásadě jedná o prohloubení sektorových sankcí, které už byly spuštěny. Dotknout by se měly třeba přístupu na kapitálové trhy, kdy by především ruské státní společnosti mohly mít omezenější přístup k zajištění financování.
Týkalo by se to například ropných, telekomunikačních a dalších státních firem, tedy ne jen bankovních společností. Opět by se měl rozšířit seznam lidí, kterým bude zmražen majetek a zakázán vstup do EU.
Nové sankce by mohly rozšířit zákaz exportu takzvaného zboží dvojího užití, tedy takového, které může nalézt využití v civilním i zbrojním sektoru. Zpřísnit by se mohly i postihy v oblasti dodávek ropy, kdy by se embargo mohlo nově týkat třeba technických služeb k už stávajícím projektům. Ohledně dodávky zbraní nový návrh údajně jen upravuje již platné sankce tak, aby byly právně v pořádku.
Summit EU rozhodl, že Evropská komise společně s diplomaty navrhne další přitvrzení protiruských opatření. Dopadům opatření se bude ve čtvrtek věnovat tripartita. Příští týden jej ve Strakově akademii zhodnotí pracovní skupina.
Premiér Sobotka v reakci na rozhodnutí unijního summitu prohlásil, že sankce vůči Rusku zatím účel nesplnily a Česko si vyhradilo právo s částí unijního návrhu na jejich zpřísnění z ekonomických důvodů nesouhlasit. Úspěšnost sankcí v pondělí zpochybnil i vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Naopak pro jejich zavedení se jednoznačně vyslovil šéf koaličních lidovců Pavel Bělobrádek. Kvůli rezervovanému postoji premiéra vůči účinnosti sankcí chtějí opoziční TOP 09 a ODS mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny.
