Dozorci budou moct mlátit vězně, varuje bývalá členka Pussy Riot

Marija Aljochinová, bývalá členka punkové kapely Pussy Riot, bije na poplach. Ruská vláda totiž předložila zákon, který značně posílí pravomoci dozorců v ruských věznicích a pracovních táborech. Aljochinová, která sama strávila nějakou dobu ve vězení, varuje před tím, že zvýšené pravomoci dozorců jen zhorší už tak velký útlak, jemuž jsou vězni v Rusku vystaveni a zavede „právo sadistů“. Punkerku v jejím snažení podporují různé lidskoprávní organizace. Ty ovšem čelí soustavné šikaně ze strany úřadů, které je považují za zahraniční agenty. O novém zákonu a postojích Aljochinové informovalo na svém webu Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL).

Sporný zákon, který ruská vláda předložila 27. května, bude v těchto dnech procházet Státní dumou, dolní komorou ruského parlamentu. Aljochinová varuje, že pokud bude zákon uveden v platnost, „tak jednoduše zemře jakýkoli zbývající humanismus“, který dosud v ruském trestním systému přetrvával. Zákon totiž značně rozšiřuje okolnosti, za kterých může dozorce přistoupit k použití síly vůči vězňům a rovněž rozšiřuje seznam donucovacích prostředků, jež mohou dozorci použít. 

Doteď mohli dozorci k použití síly přikročit pouze tehdy, když byl někdo bezprostředně ohrožen na životě. To by se však v případě schválení nového zákona mělo změnit a dozorce by mohl sílu použít i případech, kdy hrozí narušení vězeňského pořádku. Právě s tím Aljochinová nesouhlasí a správně podotýká, že narušení vězeňského řádu je značně obsáhlý pojem. „Co je porušování vězeňských pravidel? Může to být neustlaná postel nebo rozepnutý knoflík,“ okomentovala to pro ruskou redakci Rádia Svobodná Evropa. 

Lidé se nepodřezávají jen tak pro zábavu

Další změna, která by v případě schválení zákona přišla, je ta, že dozorci už nadále nebudou odpovědní za zranění, která způsobí vězňům používáním násilí. Pokud bude násilí oprávněné – například v případě, že se vězeň nějakým způsobem proviní proti vězeňskému řádu –, bude právo zcela na straně dozorce, nehledě na způsobená zranění. Aljochinová upozorňuje na to, že už teď řada bachařů nejde pro ránu daleko a novým opatřením se situace jen zhorší: „Pokud bude zákon schválen, bude používání obušků a paralyzérů záviset čistě na uvážení toho konkrétního dozorce.“

Zastánci zákona v parlamentu argumentují tím, že se v ruských věznicích a pracovních táborech v poslední době značně zvýšil počet násilností a nepokojů ze strany vězňů a že je potřeba na ně reagovat. Aljochinová naproti tomu namítá, že nepokoje nevznikají samy od sebe a že jsou výsledkem nehumánních podmínek, jež v ruských nápravných zařízeních panují.

„Nepokoje, hladovka nebo masová sebevražda jsou extrémní kroky, ke kterým se vězni uchylují jedině tehdy, když byli svědky zabíjení… nebo násilí vůči spoluvězňům. Není to nic, co byste udělali z rozmaru,“ vysvětluje Aljochinová, proč v ruských věznicích dochází k nepokojům. „Bylo by přinejmenším nezodpovědné říct, že někdo, kdo si prořízne žíly nebo zahájí hladovku, přičemž dává všanc svůj život, to dělá jednoduše jenom kvůli vydírání nebo pro zábavu,“ dodává k tomu.

Punkerka Aljochinová se nevymezuje jenom vůči novému zákonu, ale i vůči ruskému trestnímu systému jako takovému. Vychází přitom především z vlastních zkušeností. Spolu s Naděždou Tolokonnikovovou totiž byla v roce 2012 odsouzena za „výtržnictví“ v katedrále Krista Spasitele, kde dívky s kapelou Pussy riot zpívaly „punkovou modlitbu“ – píseň, která kritizuje propojení ruské pravoslavné církve a mocenských kruhů kolem prezidenta Putina. 

My jsme mladí, oni nejsou 

Aby dívky mohly alespoň nějakým způsobem pomoci těm, kteří se dosud nacházejí v ruských věznicích, založily lidskoprávní organizaci Zóna Práva. Spolu s organizací nyní pracují na „průkopnické“ interaktivní mapě, která zmapuje ruský trestní systém a jeho největší problémy. „Ten projekt nám dá k dispozici ucelený obrázek současného trestního systému: od životních podmínek a počtu nepokojů až po velkou řadu korupčních vyšetřování,“ řekla o nové organizaci Aljochinová pro Rádio Svobodná Evropa. 

Úsilí Aljochinové a Tolokonnikovové ovšem značně komplikuje fakt, že Putinův režim podobným lidskoprávním organizacím vyhlásil „svatou válku“. Není to ani měsíc od chvíle, kdy v Rusku vstoupil v platnost zákon, který úřadům umožňuje zastavit činnost jakékoli nevládní organizace, která se stane nepohodlná. O tři roky dřív, v roce 2012, potom Rusko přijalo zákon, podle kterého se jakákoli nevládní organizace, která je financovaná ze zahraničí a zaměřuje se na politiku, musí sama přihlásit jako zahraniční agent. 

Aljochinová se tím však nechce nechat odstrašit: „Říkali mi všelijak, teď zrovna ‚zahraniční agent‘. Mně to nevadí. Taky jim mám co říct.“ Zároveň zdůrazňuje, že Zóna Práva nedostává žádné finanční subvence ze zahraničí.

Na budoucnost se potom punkerka snaží dívat optimisticky. „Myslím si, že těžké časy nás učiní silnějšími. Plus tady není žádná jiná cesta, pokud budeme věřit, že jsme občany této země. Ano, můžou naběhnout na naše kanceláře, nechat je lehnout popelem, vykopnout nás ze země, ale co? Myslím si, že my – lidé – je přežijeme. My jsme mladí a oni nejsou,“ uzavřela Aljochinová pro Rádio Svobodná Evropa. 

Čtěte také: A je to! Rusko teď může vykázat nežádoucí ‚agenty Západu‘

Pozor na americké agenty, loví Rusy, varuje ministerstvo