Dojemné shledání: Američan našel dávnou lásku z Vietnamu
Naleznou po 45 letech své dítě?
Dlouhých čtyřicet pět let trvalo, než se americký válečný veterán Jim Reischl rozhodl vyhledat svou první lásku Nguyen Thi Hanh. Oba milenci se seznámili v době vietnamské války, Američan se ale s koncem konfliktu vrátil do Spojených států. Za sebou kromě zklamané dívky nechal i dosud nenarozené dítě. Po uplynutí necelého půl století se za pomoci deníku Washington Post rozhodl svou dávnou přítelkyni vyhledat, společně navíc odstartovali pátrání po ztraceném potomkovi.
Reischl se s Hanh seznámil kolem roku 1970 v jednom ze saigonských barů. Tehdy jedenadvacetiletý seržant americké armády si v něm všiml sympatické servírky a dal se s ní do řeči. Dvojice v sobě našla zalíbení a začala se pravidelně scházet. Společně trávili dlouhé dny v hotelovém pokoji, jejich vztah nakonec vyústil v neplánované těhotenství. Ani zpráva o počatém potomkovi ovšem vojáka nepřesvědčila k setrvání v jihovýchodní Asii.
„Chtěla po mně abych s ní zůstal. Žádala mě, abych se usadil ve Vietnamu. Tehdy jsem ji ale oznámil, že se nechystám v její zemi dlouhodobě žít. Všechno ve Vietnamu pro mě bylo cizí. Byl jsem mladý a hloupý, samozřejmě,“ svěřil se Reischl v rámci projektu deníku Washington Post. Hanh, stojící na balkoně a mávající mu na rozloučenou, tehdy viděl na dlouhou dobu naposledy.
Když se mladý Američan vrátil do své rodné Minnesoty, rozhodl se vést klasický rodinný život. Postupně se stal vládním kartografem a zajistil si tak slušný příjem. Ze dvou manželství přišel nakonec na svět jeden syn a zdálo se tak, že Reischl spokojeně zestárne. Už tehdy v něm ovšem klíčil úmysl shledat se znovu s Hahn.
US veteran finds lost love in Vietnam — and she has a surprise for him #JimReischl... https://t.co/fY7d4IAnt3 pic.twitter.com/rpTCNGkFTh
— Military Trending (@militarylizer)
16. Leden 2016
Porod v džungli
Mladá Vietnamka mezitím opustila Saigon, ve kterém bez svého partnera neviděla jiný důvod k životu. Po krátké cestě našla útočiště u přátel v džungli. Tam také 18. prosince porodila holčičku, kterou pojmenovala Nguyen Thanh Nguyen Thuy.
„To jméno znamená v překladu První slza. Pojmenovala jsem ji tak, protože jsem byla sama, bez rodiny, zcela opuštěná v džungli. Na Jima jsem se stále zlobila,“ odvyprávěla Hanh své pocity po letech. Kvůli nedostatku finančních zdrojů se nakonec rozhodla svěřit dítě přátelům, kteří měli její dceru umístit do sirotčince. K tomu ale vůbec nedošlo, holčička se ztratila i s jejími opatrovateli...
Schůzka díky inzerátu
Se ztrátou své dávné lásky se ale nehodlal smířit skoro sedmdesátiletý Reischl. Po pěti výpravách do Vietnamu a rozhovorech s několika desítkami novinářů i místních občanů se mu nakonec podařilo najít stopu. Díky inzerátu v jednom z místních listů byla nakonec domluvena schůzka v místním motelu.
„Samozřejmě, že jsem vzrušený. Neviděl jsem ji čtyřicet pět let.“ svěřoval se novináři Washington Post před setkáním. Když se dveře otevřely, zmohl se na jediné: „Jsem rád, že tě vidím… zase“. Hanh ovšem neřekla ani to. Ihned poté, co znovu spatřila svého dávného druha, propukla v pláč. Vyprávění svého nedávného života mohlo tedy přijít na řadu až poté.
Pátrání po dítěti
Od útěku z divočiny stihla mladá Vietnamka vstoupit do jihovietnamské armády a po ukončení konfliktu strávila dva roky v komunistickém výchovném táboře. Tam se seznámila s budoucím manželem, společně se jim nakonec podařilo vychovat dvě děti.
Ačkoliv žijí oba dávní milenci své životy spokojeně jeden bez druhého, rozhodli se naposledy napnout síly k poslednímu cíli. Oba dva mají nyní v plánu najít svou dávno ztracenou dceru. Reischl kvůli tomu ze Spojených států dovezl testy DNA. „Byla by lež říci, že jsem kvůli tomu klidná. Jsem se svým současným životem spokojená, i tak je ale jediným mým dosud nesplněným cílem najít moji prvorozenou dceru,“ dodala emotivně Hanh.
Vztah Reischla s mladou servírkou a jejich dítě přitom není jediným dědictvím vietnamského konfliktu. Podle některých nevládních institucí vedla tato válka k narození více než sta tisíc dětí ze smíšených americko-vietnamských stavů. Mnoho z nich bylo později adoptováno rodinami ve Spojených státech.