Hrací automat není myslící bytost
Vědci varují před polidštěním stroje
NOVÉ
1
„Polidšťování“ hracího automatu je potenciálně nebezpečné. Hráči, kteří považují hrací automaty za myslící stroje více hrají a také mnohem více prohrávají. K tomuto závěru dospěli vědci z fakulty psychologie na univerzitě Milano-Bicocca. Experti vycházeli z přirozené tendence lidských bytostí k antropomorfismu, tedy k přisuzování lidských vlastností mimolidským skutečnostem, jak jsou zvířata, stroje či přírodní jevy.
Vědci, jejichž studii zveřejnil časopis Journal of Experimental Psychology, si položili otázku, zda existuje spojitost mezi antropomorfizací hracích automatů a chováním při hazardní hře. Jejich výzkum ukázal, že polidšťování hracích automatů vede k tomu, že hráč sází o 50 % více a prohrává velké částky. Polidšťování hracích automatů se neděje na fyzické úrovni či v rovině podobnosti, ale prostřednictvím série tvrzení, která zřejmě hráče ovlivňují. Vědci uskutečnili pět studií na vzorku více než 400 osob.
Při první studii položili vědci několik otázek skupině osob, které nehrají na automatech, a skupině hráčů. Tyto otázky se týkaly toho, jaké vlastnosti mohou být více či méně přisuzovány hracím automatům, například: „Hrací automat může rozhodovat o tom, zda vyhraju“. Výsledky ukázaly, že skupina hráčů měla tendenci spontánně, asi o 50 procent více než nehráči, považovat hrací automat za myslící bytost.
Při následujících čtyřech experimentech vědci chtěli zjistit, zda polidšťování hracích automatů může podněcovat osoby, které nehrají na automatech, k hazardní hře. Polovině pokusných osob předvedli hrací automat s popisem obsahujícím vysoký stupeň antropomorfizace: „Jestliže hrajete na hracím automatu, nepoužívejte žádnou zvláštní strategii. Uvědomte si, že hrací automat může rozhodovat o tom, jestli vyhrajete nebo prohrajete podle své vůle.“ Pro druhou skupinu byl určen hrací automat s nízkým stupněm antropomorfizace: „Jestliže hrajete na hracím automatu, nepoužívejte žádnou zvláštní strategii. Uvědomte si, že stroj je vybaven naprogramovaným algoritmem, který určuje počet výher i proher.“
Pokusné osoby z první skupiny hrály více, počet jejich her byl o 45 procent vyšší než u osob z druhé skupiny, které byl dán k dispozici hrací automat s nízkým stupněm antropomorfizace. Vědci navíc zjistili, že vyšší antropomorfizace vede k větším ekonomickým ztrátám.
Při experimentech se potvrdilo, že hráči, kteří si myslí, že komunikují s druhým „mozkem“ nebo myslící bytostí, se do hry více emotivně zapojili a měli větší tendenci k představě, že jde o jakousi výzvu, a k tomu, aby se snažili ovlivňovat výsledek hry, podobně jako se v běžném životě snažíme ovlivňovat osoby v našem okolí.
Když naopak pokusné osoby považovaly automaty za to, co ve skutečnosti jsou, a byly si vědomy, že jsou naprogramovány na určitý počet výher a proher (dlouhodobě vždy k prospěchu toho, kdo stroje spravuje, a k nevýhodě pro toho, kdo hraje), očekávaly, že automat vyprodukuje výsledky, na jaké byl naprogramován. Tedy že bude hráče připravovat o peníze.
„Tento výzkum ukazuje, že k tomu, aby lidé na hracích automatech méně hráli a nepřicházeli o peníze, je třeba eliminovat všechny charakteristiky, které vedou k jejich antropomorfizaci. Hrací automaty je nutné prezentovat tak, aby bylo jasné, co jsou: žádná osoba, žádný rozum, nýbrž pouze stroj zkonstruovaný tak, aby přinášel zisk tomu, kdo ho provozuje,“ uvedl podle italského deníku Corriere della Sera šéf vědeckého týmu Paolo Riva.
