600 miliard z Bruselu má odklad na neurčito

Aféra monitorovacího systému může zasáhnout čerpání eurodotací stejně vážně, jako verdikt Evropské komise z jara 2012, Tehdy bylo Česku na půl roku úplně zastaveno proplácení evropských projektů.

Jak to bude s novým odkladem dotací, bude záležet na Evropské komisi a na tom, jak zareaguje na mimořádně kritickou auditní zprávu o IT zakázce na monitorovací systém pro léta 2014-2020. Zprávu odeslali auditoři ministerstva financí Evropské komisi minulý pátek. Dnes v poledne zveřejní ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová první oficiální reakci české vlády.

Vážnost zjištění úředníků ministerstva financí vyplývá už jenom z formulací dvousetstránkové auditní zprávy, jejíž části mělo Echo24.cz možnost pročíst. „Podezření na podvod, kartelová dohoda uchazečů a účelové hodnocení nabídek v rámci veřejné zakázky“, takové obraty nejsou výjimkou. Dokument podrobně vysvětluje, k jakému závěru ministerští experti pod vedením prvního náměstka Lukáše Wagenknechta došli. Výběrová komise ministerstva financí přidělila zakázku v celkové hodnotě dvě a půl miliardy předem určenému dodavateli. Hlavní část zakázky na dodávku a správu softwaru získala firma Tesco SW, protože podle výběrové komise nabídla nejnižší cenu. Ve skutečnosti si ministerstvo vybralo třetí nejvyšší cenu ze sedmi nabídek. Menší zakázky na hardware firma získala jako subdodavatel, v jednom z případů má podle auditorů zajistit 95 procent dodávky. Dodavatelská firma si prý ponechá autorská práva na software a to ji dává dobré východisko při budoucí soutěži na vybudování monitorovacího systému na léta 2021-27.

Jsou nenapravitelní

Podle zdrojů deníku Echo24 způsobilo hlášení z Prahy v Bruselu poprask. Česká republika získala špatnou pověst kvůli čerpání ve většině operačních programů z období 2007-2013, které provázely korupční skandály. Jejich vyšetřování běží dodnes, jak svědčí jenom tento týden verdikt v Rathově korupční aféře nad politiky a podnikateli, kteří rozdělovali evropské zakázky pro Střední Čechy, i policejní razie v olomouckých a zlínských kancelářích operačního programu Střední Morava.

Právě po negativních zkušenostech z posledních let si Evropská komise objednala od ministerstva financí důkladný audit o monitorovacím systému, který by měl kontrolovat všechny projekty z období 2014-2020. Výsledky z pohledu komise potvrzují, že Češi jsou nenapravitelní, na druhé straně může ocenit, že chyby odhalili právě tuzemští auditoři.

Evropská komise bude oficiálně reagovat až během několika týdnů, které si obvykle vyhrazuje na studium auditních zpráv. Vyhodnocení pražské zprávy přitom bude jen prvním krokem případně první komplikací na cestě ke schválení monitorovacího systému. Dokud ovšem kontrolní systém neschválí, neproplatí Čechům žádný projekt.

Češi už mají s takovým postupem Bruselu zkušenosti z minulého období, kdy Evropská komise rovněž odmítala schválit monitorovací systém a projekty začala proplácet až v druhé polovině roku 2009, tedy třicet měsíců od začátku čerpání. I tehdy byla hlavním důvodem zdržení nespokojenost evropských byrokratů s manipulací veřejné zakázky na monitorovací systém, kterou vyhrála společnost S&T se subdodavatelem Tesco SW. Brusel nakonec připustil, že ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda zametl problém pod koberec tím, že formálně vypsal novou soutěž, kterou opět vyhrálo S&T. Po zkušenostech z minulých let ovšem hrozí, že tentokrát bude postoj komise tvrdší.

Zakažte o tom mluvit

Česká vláda má teď tři možnosti, jak problém řešit. Ministerstvo pro místní zvolilo ve vyjádření pro Českou televizi první z nich. Dodávku firmy Tesco SW pochválilo a výsledky auditu ministerstva financí odmítlo: „Nízké kvalitě vlastního provedení auditu odpovídá i obsah zprávy, u níž byly identifikovány skutečnosti, na jejichž základě jsou formulovaná zjištění zkreslená, nepřesná, neobjektivní a nedostatečně odborně zpracovaná,“ stojí v prohlášení ministerstva Karly Šlechtové, které zpochybňuje i nezávislost IT odborníků z týku náměstka Wagenknechta. Tento názor může získat podporu i v části ministerstva financí. Šéf kanceláře ministra Andreje Babiše Jan Sixta totiž podle auditní zprávy zasedal v komisi, která vybírala dodavatele monitorovacího systému. Jeho kolegou byl také současný první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Kritiku auditu sdílí i firma Tesco SW, jejíž právník podle Parlamentních listů dokonce učinil bezprecedentní krok a požádal soud o předběžné opatření, které by zakázalo jakékoli informace z auditu šířit.

Druhou, kompromisní možností může být pokus zopakovat strategii ministra Svobody a vylepšit smlouvu s dodavatelem monitorovacího systému například tím, že stát od ní získá autorská práva na softwarové řešení. Třetí možností je zopakovat veřejnou soutěž podle připomínek auditorů ministerstva financí. V takovém případě by to ovšem znamenalo připustit ztrátu několika set milionů, které ministerstvo pro místní rozvoj dodavatelům už zaplatilo.

Nelze předem vyloučit, že Evropská komise, zvláště generální ředitelství pro regiony návrh kompromisu uvítá, protože tím zachrání vlastní pověst. Jeho úředníci sice monitorovací systém neschválili, souhlasili však s částkou, kterou za něj chtěla Česká republika utratit. Z pohledu české komisařky Věry Jourové je zase nepříjemný fakt, že členem výběrové komise byl také zástupce ředitelky její kanceláře Daniel Braun.