Brexit sníží Evropanům daně

Rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie vyvolává pozoruhodné reakce, které by ještě před pár dny málokdo očekával. Britská eurofilní moderní levice, která ráda zdůrazňuje, jak společnost ohrožuje globalizovaný obchod, si teď veřejně zoufá, jak Brexit poškodí londýnskou City. Ten svět finančních žraloků, pro nějž většinou mají jen kritická slova a obviňují ho z prohlubující se nerovnosti v příjmech.

Ještě pozoruhodnější obrat se odehrává ve Francii. Zemi, která vyvíjela v posledních letech nejtvrdší tlak na čím dál hlubší hospodářskou integraci Evropské unie. Především na harmonizaci daní. Chtěla tím bojovat proti daňové konkurenci, která se v unii rozjela po rozšíření o země střední a východní Evropy po roce 2004. V Paříži se tomu neříká daňová konkurence, ale daňový dumping. Největší zlo ohrožující sociální stát tak, jak ho chápou Francouzi.

Po Brexitu je všechno jinak. Britský ministerský předseda David Cameron se svým ministrem financí Georgem Osbornem finišovali kampaň pro setrvání v unii výhrůžkou, že po vystoupení přijde každý Brit i kvůli daním, které bude nutné zvednout, o čtyři tisíce tři sta liber ročně. Po zveřejnění výsledků referenda se rozjela hysterii, kdo všechno z velkých finančních domů opustí Londýn a přesune byznys do Frankfurtu nebo Dublinu.

Osborne na to reagoval prohlášením, že Británie by měla snížit firemní daň pod 15 procent. K závodům ve škrtání daní strhl francouzského socialistického premiéra Manuela Vallse. Ten prohlásil, že francouzská vláda udělá všechno pro to, aby přilákala finančníky prchající z Londýna do Paříže. Zaměstnancům, kteří do Francie přijdou ze zahraničí, prý nabídne ‚nejpříznivější daňové podmínky v Evropě.‘ „Britské referendum vyvolalo vlnu šoku pro evropské občany všeobecně, ale také mnohem konkrétněji pro mnoho firem sídlících ve Spojeném království,“ uvedl podle AFP Valls v projevu adresovaném představitelům finančního sektoru v Paříži. „V tomto novém prostředí, které se rýsuje, chceme atraktivní Francii.“

Francie, proslulá velkou zdrženlivostí k cizím jazykům, se chystá otevřít nové mezinárodní školy, kde by mohly děti zahraničních finančníků absolvovat studia v rodném jazyce. Daňové úlevy pro zahraniční pracovníky se prodlouží z nynějších pěti na osm let. A především se postupně sníží firemní daň (ano, ta, jejíž pokles Francouze vždycky nejvíc dráždil a chtěli ji harmonizovat) z nynějších 33 na 28 procent.

Vallsova finančnická ofenziva šarmu vytváří dojem, že míří hlavně na cizince. Velmi výrazným motivem je ale stáhnout zpět do Paříže alespoň francouzské finančníky, kteří už roky prchají za lepšími místy a platy do Londýna. V City narazíte na francouzštinu na každém kroku. Při prezidentské kampani před francouzskými volbami je Londýn vždy tradiční zastávkou. Proti britsko-francouzskému daňovém dumpingu už se ozval německý ministr financí Wolfgang Schäuble s varováním, že Berlín si nepřeje soutěž ve snižování daní v Evropě.

S tím porážením londýnské City to ale hlavně vůbec nebude tak horké, jak se z prvních hysterických reakcí na Brexit může zdát. Dominance Londýna jako finančního centra je velmi silná. Žebříček Global Financial Centers Index hodnotil sílu metropolí podle průzkumu významu mezi finančníky na škále od nuly do tisíce. Světovou jedničkou Londýn s 800 body. Následuje New York se 792, Singapur se 755, Hong Kong s 753 a Tokio se 723 body. Ani evropská dvojka naleží na území Evropské unie, je jí švýcarský Curych. Prvním unijním finančním centrem je Lucemburk na 14. místě. Pak následuje německý Frankfurt na 28. příčce. Do první pětadvacítky už se žádné finanční centrum Evropské unie nedostalo. Moc se není kam stěhovat. Londýn je dost bezkonkurenční.

V té vzrušené debatě se také zapomíná, že byl finančním centrem dávno před vznikem Evropské unie. Díky svým právním jistotám, daňovému režimu, geografické poloze a angličtině jako jednoznačně dominujícímu jazyku. Z pohledu do hospodářské historie je přitom zřejmé, že ve financích se Francouzi ani Němci nemohou Britům rovnat.

To, že pošťouchli Francouze k touze po konkurenčních daních, je bonus navíc.