Brexit otřásl trhy i burzami. Spadla libra, euro, akcie i ropa

Britské referendum silně ovlivnilo dění na světových trzích. Přinášíme přehled toho, jak brexit zapůsobil na obchodování s nejdůležitějšími komoditami, akciemi i na měnové kurzy.

• Evropské akcie zahájily páteční obchodování prudkým poklesem. Hlavní index britských akcií FTSE 100 ztrácí zhruba osm procent, německý index DAX si odepisuje kolem deseti procent. Masivní propad zažívají hlavně akcie evropských bank, ztrácejí od deseti do 30 procent. Barclays (BCS) v Londýně klesl o 30%, Deutsche Bank o16%, Lloyds Bank 28% a RBS o 34%.
  
• Desetiprocentním propadem zahájila své obchodování také pražská burza, před polednem ale tento propad zmírnila. V 11:20 byl index PX proti čtvrtečnímu závěru níže o 4,86 procenta na 813,69 bodu.
  
• Čeští analytici nicméně situaci uklidňují. Podle nich budou české akcie nyní kopírovat vývoj na evropských trzích, a jejich hodnota tedy bude značně rozkolísaná. Jde však o reakci krátkodobou a panickou, která ‎by se měla v horizontu několika dnů až týdnů uklidnit. Vypuknutí finanční krize neočekávají.
  
• Na brexit zareagovaly také asijské burzy. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 uzavřel se ztrátou 7,9 procenta. Čínské akcie si naproti tomu vedly lépe, jejich hlavní index CSI300 klesl o 1,3 procenta.
  
• Světové ceny ropy se v pátek propadly o více než šest procent, což odpovídá největší průběžné ztrátě od poloviny dubna. Brexit Británie vyvolal obavy z celkového zpomalení ekonomické aktivity, které by mohlo zasáhnout poptávku po ropě. Ropa pokles sice později zmírnila, zůstala ale hluboko pod psychologickou hranicí 50 dolarů za barel, nad kterou se vrátila koncem května poprvé po téměř sedmi měsících.
  
• Na své dvouleté maximum se ráno dostala cena zlata. Ta činila 1350 dolarů (33.120 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), což oproti předchozímu dni zaznamenalo až osmiprocentní nárůst. V průběhu dne však mírně klesla. Kolem 15. hodiny se držela okolo 1330 dolarů (32.632 Kč) za unci. Ještě ve čtvrtek se přitom zlato pohybovalo na 1250 dolarech za unci, tedy nejnižší hodnotě za poslední dva týdny. „Počáteční panika z ranních hodin se uklidňuje. Předpokládám, že se vzpamatuje a vrátí se zhruba na 1250 dolarů,“ komentoval vývoj Pavel Ryba ze společnosti Golden Gate.
  
• Britská libra klesla vůči dolaru o více než deset procent až na 1,323 USD, a byla tak nejslabší od roku 1985. Britská banka HSBC předpověděla, že do konce letošního roku by mohl kurz libry klesnout až na 1,20 USD.
  
• Euro vůči libře vykazuje růst o 4,5 procenta na 81,35 pence. Předtím byl propad libry ještě výraznější a měna se nacházela nejníže za více než dva roky. K dolaru jednotná evropská měna ztrácí asi čtyři procenta, čímž se dostala pod 1,1 USD, tedy na nejnižší úroveň od března.
  
• Česká měna reagovala střídmě. K euru se po ranním mírném oslabení téměř vrátila ke čtvrtečnímu závěru, kolem 11:00 se obchodovala za 27,10 Kč/EUR. Výrazněji zpevnila vůči britské libře, která na výsledky reagovala propadem kurzu. V korunách libra za jeden den zlevnila téměř o 1,50 koruny, dopoledne se obchodovala za 33,87 Kč/GBP. Vůči dolaru česká měna oslabila asi o padesátník.
  
• Britská centrální banka uklidnila Brity, že učiní veškeré nezbytné kroky, aby po referendu zajistila měnovou a finanční stabilitu. „Bank of England vývoj pozorně sleduje,“ stojí v prohlášení banky. „Úzce spolupracujeme s ministerstvem financí, dalšími domácími úřady i se zahraničními centrálními bankami,“ dodala.
  
• Po odchodu Velké Británie z Evropské unie by mohlo pro české uživatele podražit mobilní volání na ostrovech. Británie přestane být zemí, která by se musela řídit evropskou regulací roamingu, potvrdil mluvčí ČTÚ Martin Drtina.
  
• Analytici varují, že Brexit letos zřejmě sníží růst českého HDP o několik desetin procentního bodu. Ekonomika by i přesto měla růst o zhruba dvě procenta. Zpomalení způsobí nejistota na trzích a s tím spojené oslabení poptávky a tuzemského vývozu do eurozóny. Samotné obchodní vztahy s Velkou Británii ohroženy ale nejsou, uvedli ekonomové.
  
• Brexit může podle analytiků způsobit posunutí konce režimu devizových intervencí nejméně do konce roku 2017. V případě vyhrocení situace na finančních trzích nevylučují do budoucna ani další oslabení koruny centrální bankou. Důvodem takových kroků by byl tlak na nižší inflaci kvůli zpomalení ekonomického růstu a nejistotě, která by bránila většímu růstu mezd.

Čtěte také: Mark Mobius: Brexit, ve který nevěřím, by Česko posílil