Američané lijí do afghánské armády miliardy. Výsledek?

Severoatlantická aliance počítá s masivním zhoršením bezpečnostní situace pod Hindúkúšem. A to přesto, že do tamních bezpečnostních sil pumpuje Západ miliardy dolarů. V bilanci roku 2015, kterou NATO označuje jako tajnou, varují alianční vojáci, že afghánská armáda (ANA) je stěží schopná nasazení. Zpráva o stavu afghánského vojska vyznívá doslova tragicky. Jen jeden z celkem 101 útvarů pozemního vojska byl označen efektivním, tedy připraveným k boji.

U osmatřiceti dalších jednotek NATO konstatovalo, že „mají masivní problémy“. Deset praporů, které mají po šesti stovkách vojáků, není „nasazení vůbec schopno“.

Jako zvláště drastickou líčí zmíněná zpráva podřízených amerického generála Johna Campbella, velitele mise NATO v zemi, situaci na bojujícím jihu, konkrétně v provinciích Kandahár a Zábul. V oblasti, kde působí Taliban, je jen omezeně způsobilých k činnosti dvanáct ze sedmnácti afghánských praporů.

Jak ve svém tištěném vydání cituje z aliančních materiálů německý magazín Der Spiegel, získávají na jihu talibové pod svou kontrolu stále další území, zvláště v provinciích Kandahár a Hílmand. Téměř bez omezení se islamistické milice cítí v severních provinciích Kundúz a Badachšán.

K tomu všemu je nutné připočíst značné ztráty afghánské armády, které loni stouply ve srovnání s rokem 2014 o 42 procent. Každý den armáda ztratila v průměru 22 mužů.

Velmi znepokojující je také dezerce, přičemž nemalá část vojáků zběhne k Talibanu. Každý rok přijde afghánská armáda dezercí v průměru o téměř neuvěřitelnou třetinu svých příslušníků. Chronickým problémem afghánských ozbrojených sil je vysoký počet analfabetů a narkomanů v jejich řadách. Část dezertérů přichází pak jako uprchlíci do EU.

Nehledě na všechny zmíněné problémy ale NATO svou výcvikovou misi pro lokální bezpečnostní síly prodloužilo. Možné datum konce tohoto programu se už (raději) neuvádí.