Česko chce převézt z Vatikánu ostatky kardinála Berana

Česko chce převézt z Vatikánu ostatky kardinála Josefa Berana, který byl po smrti v římském exilu v roce 1969 pohřben jako jediný Čech ve svatopetrské bazilice. Český velvyslanec ve Vatikánu Pavel Vošalík poslal v září dotaz kardinálovi Pietrovi Parolinovi, který je státním sekretářem Svatého stolce a hlavním papežovým diplomatem, zda by bylo možné ostatky vyzvednout a převézt domů. Vošalík připouští, že dotaz má naději na úspěch, napsalo Aktuálně.cz.

„Kardinál Josef Beran si ve své poslední vůli přál být pochován v Praze nebo v rodné Plzni. Kardinál Dominik Duka touží po naplnění tohoto záměru. V současné době probíhají jednání s příslušnou vatikánskou kongregancí,“ řekl dnes mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman. Uložením ostatků kardinála Berana do svatovítské katedrály by se navíc symbolicky zhojila i jizva, kterou zde utržil, když 19. června 1949 StB zmařila v katedrále slavnost Božího Těla, doplnil mluvčí.

„Je ovšem třeba mít to písemně. Hrob je na jednom z nejposvátnějších míst baziliky, v podzemí, kde je i hrob svatého Petra,“ připomněl Vošalík. Kardinál Beran po své smrti spočinul v blízkosti jednoho ze 12 Ježíšových apoštolů, pokládaného v katolické církvi za prvního papeže.

Ostatky by v Praze spočinuly patrně v hrobce arcibiskupů ve svatovítské katedrále během roku 2018 při stém výročí vzniku republiky.

Mezi českými katolíky panuje názor, že je pro Čechy čest, mají-li svého vysokého církevního reprezentanta pochovaného na místě vedle papežů, aniž by sám papežem byl. Existuje i možnost, která bývá někdy využívána, že by část ostatků zůstala v Římě, a druhá byla v Praze. Převládá ale názor, že by měla být naplněna Beranova vůle být pohřben v Čechách; takové bylo i přání jeho rodiny, která uváděla, že se o jeho pohřeb případně postará.

Historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd vnímá ambici dostat kardinálovy ostatky domů jako správnou věc. „To, že byl v roce 1969 pohřben ve svatopetrské bazilice, bylo výsledkem tehdejší politické situace v Československu. Normalizační vedení z toho mělo obavy, navíc to bylo ve zjitřené době prvního roku sovětské okupace,“ vysvětlil serveru Šebek.

Kardinál Josef Beran (1888 až 1969) se stal pražským arcibiskupem roku 1946 po návratu do vlasti z koncentračního tábora v Dachau, kde byl vězněn po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po převratu v roce 1948 se Beran odmítl podřídit komunistickému režimu. O rok později byl státní bezpečností zatčen a dva roky vězněn v pražském Arcibiskupském paláci. Do roku 1963 byl Beran internován na různých místech v Čechách. Poté mu komunisté zakázali vykonávat arcibiskupský úřad. V únoru jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma na slavnostní kreaci, cesta ale znamenala vyhoštění.

V Římě se Beran zapojil do práce druhého vatikánského koncilu, kde pronesl zásadní projev o svobodě svědomí. Když v květnu 1969 zemřel, nepovolili českoslovenští komunisté převoz jeho těla do vlasti. Na přání papeže proto byly Beranovy ostatky uloženy do krypty chrámu svatého Petra v Římě.

Čtěte také: Duka se brání kritice za dopis Okamurovi. Nemám se za co stydět, říká

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.