Vláda odmítla Zemanova slova o Krymu. Herman mluví o výprodeji demokracie
Česká vláda proti Zemanovi
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Jan Zatorsky
Vláda ve středu projednala úterní projev prezidenta Miloše Zemana v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Celá koalice odmítla jeho slova o anexi Krymu Ruskem, kterou označil za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Zeman mimo jiné označil protiruské sankce za nefunkční. Za svůj projev si vysloužil silnou kritiku od ukrajinských politiků, ale také chválu z Ruska.
Prezidentova slova o Krymu odmítla podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) celá česká vláda. On sám se na svém twitterovém účtu vůči hlavě státu vyjádřil velice kriticky. „Zemanův projev ve Štrasburku je nepřijatelným výprodejem demokracie za prokremelsou servilitu. To nesmíme akceptovat! Máme šanci to změnit,“ píše na svém Twitteru Herman. Podobně se vyjádřil i premiér Bohuslav Sobotka, který dodal, že prezident k projevu neměl mandát vlády.
Zemanův projev ve Štrasburku je nepřijatelným výprodejem demokracie za prokremelskou servilitu. To nesmíme akceptovat! Máme šanci to změnit!
— Daniel Herman (@DanielDherman) 10. října 2017
Zemanův projev v Radě Evropy byl v příkrém rozporu s naší zahraniční politikou a prezident k němu neměl žádný mandát české vlády.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 10. října 2017
Ve středu budou prezidentův projev řešit ještě členové Senátu, kde návrh předložil senátor a předseda výboru pro záležitosti Evropské unie Václav Hampl (KDU-ČSL). „Projev prezidenta obsahoval poměrně velmi problematické pasáže, které se týkají mezinárodní situace na Ukrajině a v Rusku,“ zdůvodnil svůj návrh Hampl. Myšlenky, které Zeman prezentoval, jsou podle Hampla v rozporu s českou zahraniční politikou i postojem horní komory. „Je na místě, aby se Senát k této věci vyjádřil,“ dodal.
Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil zdůraznil, že Česko bude vnímáno věrohodně pouze tehdy, pokud bude mít jednotnou zahraničí politiku. Prezident by podle něj v tomto ohledu „měl přemýšlet více o České republice, ne o sobě“.
Podle senátora a bývalého ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) bylo Zemanovo vystoupení v příkrém rozporu s českou zahraniční politikou. Ruskou anexi ukrajinského Krymu, kterou prezident označil za hotovou věc, pokládá Dienstbier za „nejzásadnější porušení principu mezinárodního práva“.
„Další antizemanovská spartakiáda,“ říká Ovčáček
Podle Zemanova mluvčího Jiřího Ovčáčka neznamená, že by kompenzace měly být proti vůli Ukrajiny. „Ukrajinská strana má samozřejmě plné právo vyjádřit své stanovisko. Názor pana prezidenta v žádném případě neznamená, že by ke kompenzaci mělo dojít proti vůli Ukrajiny ve stylu ‚o nich bez nich‘,“ sdělil Ovčáček.
Dodal, že pokud jde o samotný Krym, „jde samozřejmě o anexi“. „Reálná situace je taková, že de iure je Krym součástí Ukrajiny, de facto byl včleněn do Ruska. Pokus o změnu situace de facto je možný jen válkou s celoevropskými důsledky,“ uvedl hradní mluvčí.
Vzhledem k tomu, že takové řešení nikdo nechce, Zeman předložil k diskusi svůj názor, napsal Ovčáček. „Z Ruska přitom zaznělo jasné odmítnutí právě návrhu kompenzovat Ukrajině anexi Krymu finančně nebo surovinově. Proč? Protože pak by Moskva oficiálně přiznala, že šlo o anexi,“ doplnil mluvčí. Zemanův návrh proto považuje za vyvážený.
Ovčáček se vyjádřil i k tomu, že se výroky prezidenta bude ve středu zabývat český Senát. „Jde už o klasický anizemanovský folklor a další antizemanovskou spartakiádu,“ napsal.
