1 Ústavní právníci a prezidentské volby

Topolánek vyvolává paniku

Témata: ,

Echo 24 notifikace

Echo 24 pro vás vždy vybírá to podstatné. Pro odběr upozornění ve formě push notifikací je třeba nastavit odebíraná témata.
Náčítání témat

Nástup expremiéra Mirka Topolánka byl zlomem prezidentské volební kampaně. O jeho šancích se dá zatím jen spekulovat na základě dojmů a emocí. O jeho síle ale nejvíc vypovídají velmi razantní pobouřené výpady Andreje Babiše a Jiřího Drahoše. Topolánkův prezidentský soupeř se v jeho hodnocení dokonce vůbec poprvé dopustil nějakého silného názoru.

Mirek Topolánek ohrožuje prezidentské šance Miloše Zemana, kterého už v této chvíli, byť nevysloveně, podporuje Andrej Babiš, i Jiřího Drahoše. Také pan profesor se snaží vlísat do přízně vítězi parlamentních voleb. Uctivě o něm hovoří jako o standardní straně, které se není potřeba obávat.

Proto se dá čekat, že obě strany se budou snažit dostat expremiéra ze hry. Způsobů se najde spousta. Čelní střet ale není zrovna v případě ostrého Topolánka, který se konfliktů nebojí, a dokonce by si v nich mohl dělat ostruhy, příliš účinný. Proto je potřeba na to jít zezadu. A tvářit se státotvorně. Třeba formalisticky zpochybnit legitimitu jeho kandidatury.

S tím už hned ve středu vystartovala Babišova MF DNES (toho času zaparkovaná ve svěřenském fondu ovládaném Babišovými právníky a manželkou). Snažila se udat tón veřejné debaty článkem zpochybňujícím prezidentské kandidáty mající mezi svými podporovateli podpisy poslanců nebo senátorů, kteří podpořili více prezidentských adeptů. To se týká i Topolánka, mezi jehož deseti senátory jsou tři, kteří dali podpis i některému z jeho soupeřů.

Na citátech respektovaných ústavních právníků Jana Kysely a Vladimíra Pavlíčka Babišovy noviny varují, že podle volebního zákona by takoví kandidáti mohli být z volby vyřazeni. V zákoně není přímo napsáno, že jeden zákonodárce nemůže podepsat kandidaturu více adeptům. Podle Kysely a Pavlíčka to ale z ducha zákona jasně vyplývá.

Podpisy, ať už padesáti tisíc občanů, deseti senátorů nebo dvaceti poslanců, mají být přirozeným filtrem pro vstup do prezidentského souboje. A kdyby každý poslanec mohl rozdat libovolný počet podpisů, šlo by to podle nich proti smyslu zákona.

Ministerstvo vnitra ale v oficiálním právním výkladu k prezidentské volbě přímo dovolilo, že poslanci a senátoři mohou podepsat kandidaturu více zájemcům o Hrad. Názor Kysely a Pavlíčka podpořila také bývalá soudkyně Ústavního soudu a současná senátorka Eliška Wagnerová (zvolená jako nezávislá za Zelené).

Opačný názor než Kysela s Pavlíčkem mají další dva uznávaní ústavní právníci a jejich kolegové na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jan Kudrna a Marek Antoš. Otevírá se tak další právnická bitevní linie o podobu české politiky.

Už tím, jak bylo téma vypuštěno Babišem do veřejné debaty, je zřejmé, že nejspíš padnou konkrétní žaloby na konkrétní kandidáty. Rozhodovat bude Nejvyšší správní soud. U něj si může do dvou dní od udělení registrací do prezidentské volby stěžovat buď ten, kdo navrhl petici na sběr podpisů pro kandidáty, kteří jdou do souboje s hlasy od občanů. To jsou ti tři lidé, kteří navrhli Miloše Zemana, Michala Horáčka a Jiřího Drahoše. Nebo poslanci a senátoři, kteří svými podpisy vyslali do souboje další kandidáty. Žalovat můžou buď konkrétního kandidáta, u nějž napadnou opakující se podpisy zákonodárců, nebo všechny uchazeče o Hrad, na jejichž nominacích se ty zdvojené podpisy objevují.

Bude tedy jasné, kdo koho žaluje. To samo o sobě projasní motivy. Žaloba musí přijít na Nejvyšší správní soud do dvou dnů o udělení registrací. Soudci musí rozhodnout do 15 dní od jejího podání. Verdikt vynese speciální sedmičlenný volební senát, v němž mimo jiné zasedá i předseda soudu Josef Baxa. Jasno, kdo může do souboje o Hrad, tak bude plus minus do konce listopadu.

Soudci se budou rozhodovat, jestli je silnějším motivem duch zákona, který předpokládá podle Kysely a Pavlíčka jen jeden podpis za jednoho zákonodárce. Nebo jsou naopak silnějším argumentem legitimní očekávání kandidátů, kteří na základě právního výkladu ministerstva vnitra žili v domnění, že každý senátor a poslanec může podepsat nominaci více uchazečů.

Odhadovat rozhodnutí je obtížné. Marek Antoš ale upozorňuje pro deník Právo, že se dá usuzovat z předchozího rozhodování soudu. „Je to sporná věc, ale stojím na straně ministerstva vnitra. Ze zákona takový výklad jednoznačně nevyplývá, a pokud to není jednoznačné, tak soudní judikatura u sporné legislativy vždy upřednostnila právo být volen.“ Očekává tedy, že soudci případnou žalobu zamítnou.

Pro odhad vývoje prezidentské volby je kromě případného samotného rozsudku zásadní, kdo a koho bude žalovat. Na další zásilky kolem prezidentské volby se dost pravděpodobně může těšit i Ústavní soud.

Babišovi i Zemanovi právníci jistě pracují naplno. Nehraje se jen o prezidenta, ale o vládu na příští čtyři roky. Topolánek vytočil emoce a napětí do podstatně vyšších obrátek.

Zvláštní smrt Evropy Nejen o knize, která se prezentuje jako „vysoce subjektivní pohled na stav kontinentu i evropské kultury ve stadiu sebevraždy“
Speciál Vánoce: České vánoční století Ohlédnutí za proměnou vánočních svátků v uplynulých sto letech
/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.