1 Komentář

Facebookové závislačky

Témata: , ,

Bojovníci za genderovou rovnost usilovně pracují na tom, aby co nejvíce smazali rozdíly mezi muži a ženami. O ženské a mužské přirozenosti hlásají, že jsou to jen sociálně stereotypně získané role. Tradiční ženskost a mužnost se snaží ostřelovat s odkazy na sexismus. A hlavně tvrdošíjně odmítají přiznat, že ženy a muži jsou prostě ve všem jiní. Mají jiné zájmy, záliby, hodnoty. 

Jasně se to projevuje třeba i v tom, jak se chovají na internetu. Veřejný prostor je plný debat, jak moderní technologie mění vztahy, společnost, politiku. Jak mnoha lidem vytěsňuje virtuální svět jejich skutečný život. Jak technologie umí lidmi čím dál víc manipulovat.

Eurostat teď přinesl zajímavou studii, jak se lidé v Evropské unii chovají na internetu. Dá se z ní vyčíst hodně zajímavých trendů. Třeba to, že v samotném využívání internetu jsou mezi jednotlivými zeměmi sedmadvacítky obrovské rozdíly. A že vůbec nejsou dány ekonomicky, nýbrž kulturně a civilizačně. 

Eurostat zkoumal, kolik Evropanů využívá třeba sociální sítě, internetové bankovnictví, hledá si na internetu práci nebo tam čte zprávy. 

Na prvních místech mezi nejnáruživějšími uživateli sociálních sítí, on-line nákupů, internetového bankovnictví nebo čtení zpráv jsou promíchány nejchudší země Unie se středně bohatými a nejbohatšími. Velmi se liší to, k čemu lidé v různých zemích internet využívají. Třeba Maďaři, Malťané a Belgičané kralují v zapojení do sociálních sítí. Jen velmi podprůměrně ale používají technologie k praktickým věcem, jako je internetové bankovnictví nebo on-line hledání práce. V tom naopak dominují Skandinávci, kteří jsou naopak podprůměrní ve využívání sociálních sítí. 

Největší rozdíly jsou ale v tom, jak s technologiemi pracují  muži a ženy. Ty rozdíly procházejí celou Evropou od progresivních Skandinávců přes Němce, Francouze po jižní a střední Evropu. 

Muži využívají internet víc než ženy. Víc nakupují, platí, čtou zprávy. Jediná věc, v čem je ženy s náskokem předčí, je využívání sociálních sítí. Platí to ve všech zemích s jedinou výjimkou Lucemburska, kde k sociálním sítím sedá 69 procent mužů, kteří pracují s internetem, ale jen 68 procent žen. V Německu je genderově vyvážený poměr 56 versus 56 procent. 

V průměru je to v Evropské unii o čtyři procenta víc žen. A podobné nebo výrazně větší rozdíly panují ve většině zemí. Češi jsou celkově na sociálních sítích na evropské poměry jen podprůměrně aktivní. V Unii v průměru používá Facebook, Twitter, Instagram nebo další sítě 65 procent žen a 61 procent mužů. U nás je to jen 57 procent žen a 53 procent mužů. Intenzitou se ale moc nelišíme od výrazně bohatšího sousedního Německa ani Rakouska. Největší machři na sociální sítě jsou Maďaři, kde je využívá 85 procent žen a 81 procent mužů. Naopak Estonsko, které má elektronické volby a vždycky je vydáváno za technologický etalon Evropy, má na sociálních sítích jen 70 procent žen a 61 procent mužů (jeden z největších gender rozdílů v Evropě). Další technologicky velmi vyspělé Finsko je ve stejné lize 69 procent žen versus 62 procent mužů. Vůbec nejméně aktivní na sociálních sítích jsou Francouzi, kde je využívá jen 49 procent mužů a 44 procent žen. 

S bohatstvím ani civilizační úrovní zjevně nemá používání sociálních sítí přímou souvislost. Z dat Eurostatu také bohužel není poznat, na co kdo sociální síť používá. Jestli přes ni jen sleduje, co se ve společnosti děje. Nebo ji používá  k vlastnímu byznysu a budování značky. Nebo tam jen voyeuristicky slídí nebo exhibicionisticky tlachá o vlastním soukromí. 

Ze všemožných psychologických studií vychází, že ženy jsou výrazně verbálně a komunikačně zdatnější. Jestli si dokázaly lépe Facebook a Instagram osedlat ke svému vlastnímu byznysu, nebo v sobě mají jen větší potřebu veřejně vystavovat své soukromí, nebo jsou víc závislé na uznání a lajkování ostatních, by stálo za hlubší průzkum. 

Třeba u čtení zpráv na internetu je totiž skóre naprosto opačné. V evropském průměru z nich sbírá informace 72 procent mužů a 68 procent žen. My jsme v tom silně nadprůměrní, náruživější on-line čtenáři žijí jen v devíti zemích Unie. Zprávy pravidelně čte nebo na zpravodajská videa kouká 83 procent mužů a 80 procent žen. Evropskou jedničkou je Lotyšsko, kde je to 93 procent mužů i žen. Do první ligy, na rozdíl od využívání sociálních sítí, tady patří Estonci i Finové. Na chvostu jsou opět Francouzi s 57 procenty mužů a 55 procenty žen. A úplně nejhůř je na tom Irsko, jedna z nejbohatších zemí Evropské unie. On-line zprávy tam čte jen 46 procent žen a 53 procent mužů. Ani tady není žádná vazba mezi příjmem informací z internetu, bohatstvím a civilizační úrovní. Chudé Chorvatsko je dvojkou hned za Lotyšskem. 

Prvoplánový pohled, že ten, kdo je víc on-line, je přirozeně vyspělejší a bohatší, zjevně neplatí. Internet i sociální sítě jsou jen prostředek. Úplně jiná věc je, kdo je umí využít a kdo se jimi jen nechává ovládat a manipulovat. 

 

 

Zvláštní smrt Evropy Nejen o knize, která se prezentuje jako „vysoce subjektivní pohled na stav kontinentu i evropské kultury ve stadiu sebevraždy“
Speciál Vánoce: České vánoční století Ohlédnutí za proměnou vánočních svátků v uplynulých sto letech
/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.