Babiš už nesmí žalovat Ústav paměti, za to že byl veden u StB
Babiš a StB
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: Shutterstock
Žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob v archivních dokumentech někdejší tajné policie StB v komunistickém Československu nemá být na Slovensku Ústav paměti národa (ÚPN). Slovenský ústavní soud to dnes uvedl ve zdůvodnění verdiktu, kterým po stížnosti ÚPN zrušil pravomocná rozhodnutí bratislavského krajského i nejvyššího soudu, podle nichž byl šéf českého hnutí ANO Andrej Babiš evidován v dokumentech StB jako její agent neoprávněně. Podle ústavního soudu obecné soudy také pochybily, když svá rozhodnutí opřely o svědectví bývalých příslušníků StB, aniž by ti byli před výpovědí zbaveni mlčenlivosti.
Rozhodnutí slovenského ústavního soudu je přelomovým. Slovenský nejvyšší soud i nižší soudy v minulosti opakovaně rozhodly, že lidé ve sporech o oprávněnost evidence u StB mohou žalovat právě ÚPN, byť ústav opakovaně namítal svou nepříslušnost v takových kauzách. Ústavní soud dnes ale neuvedl, kdo by měl být ve zmiňovaných sporech žalovanou stranou.
Bratislavský krajský soud, kterému ústavní soudci Babišův případ vrátili, bude muset v novém procesu respektovat názor ústavního soudu. Vzhledem k tomu, že podle ústavních soudců ÚPN není příslušným ve sporu coby žalovaný, krajský soud by měl Babišovu žalobu zamítnout.
„Ústavní soud zastává názor, že Ústav paměti národa není pasivně legitimovaný, a to jak z hlediska odpovědnosti za neoprávněnou evidenci (u StB), tak ani z hlediska odpovědnosti za zveřejnění této evidence,“ uvedl předseda tříčlenného senátu slovenského ústavního soudu Ladislav Orosz. Dodal, že ÚPN není odpovědný za evidenci Babiše u StB a že povinnost zveřejňovat archivní dokumenty po StB mu ukládá zákon.
ÚPN, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, na Slovensku archivuje svazky po StB a také zkoumá období nesvobody.
Archivní dokumenty tvrdí, že Babiš se v roce 1980 stal takzvaným důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. U soudu vypovídali i další někdejší příslušníci StB. ÚPN soudům předložil 12 různých svazků, ve kterých je jméno agenta Bureše uvedeno.
Vadí také mlčenlivost svědků
„Uvedení svědkové podle názoru ústavního soudu měli být zproštěni mlčenlivosti již v líčení před okresním soudem. Když se okresní soud dopustil tohoto zásadního pochybení, bylo povinnosti krajského soudu na to reagovat,“ řekl Orosz.
Slovenský nejvyšší soud při posuzování mimořádného opravného prostředku, kterým chtěl ÚPN zvrátit spor s Babišem, upozornil na pochybení nižších soudů ohledně výpovědí svědků. Zároveň si ale nejvyšší soud vyžádal od slovenského ministra vnitra dodatečný souhlas se zbavením mlčenlivosti svědků a takzvané dovolání ÚPN letos v lednu zamítl. I tento postup nejvyššího soudu ovšem ústavní soud označil za chybný.
Ústavní soud také zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB coby svědků. Slovenské soudy by se podle něj měly s touto skutečností při rozhodování zmiňovaných sporů vypořádat.
