Hardcore Babišistán je lepší než maskovaná light verze

Andrej Babiš oznámil, že s ním nikdo z těch, s kým by byl ochoten jít do koalice, vládu skládat nechce. Zájem o účast v Babišově kabinetu vyjádřil jen Tomio Okamura. A s tím zase nechce jít Babiš. Jako u všech politických výroků platí i u těchto slovo „prozatím“.

Po velmi povzbudivých slovech nabízejících volnou ruku k čemukoliv, co se vítězi voleb zachce, jež ve čtvrtek večer vyslal přes televizní stanici Barrandov Jaromíra Soukupa prezident Miloš Zeman, vyrazil Babiš do akce: oznámil, že se jako premiér postaví do čele jednobarevné vlády svého ANO, kterou doplní o „odborníky“. Odbornictví je osvědčený manévr na vylepšení obrazu. Nejsme politici, jsme odborníci. Fakticky to bude vláda Andreje Babiše bez přispění jakékoliv další politické strany. Je předčasné tvrdit, jestli bude menšinová, nebo většinová.

Není vůbec jasné, jak se Babišovi podaří rozebrat některé jiné poslanecké kluby. Není jasné, jestli ho podpoří Tomio Okamura, k čemuž ho prezident Zeman hodně důrazně pošťuchuje. Na babišovskou většinu nebo ad hoc většiny ve sněmovně si ještě počkáme. Scénářů je tolik, že je nemá cenu rozebírat.

Důležitější je sama existence čistě Babišova kabinetu, ať už důvěru sněmovny získá, nebo ne. Vzhledem k výsledkům voleb je to z dlouhodobého pohledu pro Česko to nejlepší řešení. Je velmi riskantní, nejspíš se při něm napáchá hodně škod, ale hardcore Babišistán je ve své syrovosti a přímočarosti výrazně lepší než jakékoliv verze maskované koaličním partnerem. Ať už by to byla ODS, duo lidovci – sociální demokraté, nebo Piráti plus ad hoc přeběhlíci z jiného klubu.

V jednobarevné vládě získá Andrej Babiš absolutní vliv nad všemi složkami výkonné moci. Vzhledem k jeho minulosti, zájmům a instinktům je zásadní ovládnutí státního zastupitelství, policie, tajných služeb a celých veřejných financí. Všechny řeči o nezávislosti policie a státního zastupitelství jdou v takové chvíli stranou.

Stačí na to jedno zasedání vlády. Nejvyššího státního zástupce odvolává bez jakýchkoliv důvodů na návrh ministra spravedlnosti vláda. Stejným stylem pak instaluje jeho zástupce. Vrchní žalobce v Praze a v Olomouci jmenuje na návrh nejvyššího státního zástupce ministr spravedlnosti. A tak se dá pokračovat celou soustavou. Policejního prezidenta jmenuje ministr vnitra. Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje vláda. Ředitele rozvědky (Úřadu pro zahraniční styky a informace) ministr vnitra se souhlasem vlády. Andrej Babiš může všechny tyto neuralgické silové instituce ovládnout ve chvíli, kdy nastoupí do Strakovy akademie. Dávno předtím, než získá důvěru. Nebo jako premiér vlády v demisi, pokud důvěru nedostane. Moc nad nimi drží až do chvíle, kdy by ho vystřídal nějaký jiný premiér a obsazení institucí změnil.

Andrej Babiš svými tahy z posledních dní zvýšil prezidentu Zemanovi šance na znovuzvolení. Ten ho bude držet v premiérském křesle, bez ohledu na důvěru, do chvíle, než bude znám výsledek lednové prezidentské volby.

Především ODS a Piráti se budou dostávat pod čím dál silnější společenský tlak, aby vlezli do babišovské koalice. Aby zabránili výše popsanému mocenskému monopolu nebo kohabitaci s Tomiem Okamurou, na jehož extremizaci už teď vydatně pracují Babišova média. Čím víc bude Okamura vypadat jako ďábel, tím větší bude tlak na ostatní strany, aby držely Babišovu vládu či do ní přímo naskočily. Bude se mluvit o státotvornosti, odbornících, prosazení jejich programu. A hlavně potřebě zabránit Babišovu mocenskému monopolu.

Jenže toho nebudou v žádném případě schopni. Všichni případní koaliční partneři jsou na to velmi slabí. Ať už s ODS, Piráty, nebo duem lidovci – sociální demokraté by byl podle volebního výsledku poměr ve vládě 3:1 ve prospěch Babiše. Mocenskému monopolu by se dalo bránit jen v poměru 1:1. Za předpokladu, že by byl Babiš ochoten odevzdat koaličnímu partnerovi ministerstva vnitra, spravedlnosti a financí. A ti by na ně byli schopni poslat opravdu ostré vlčáky, kteří dokáží Babišovi vzdorovat. Nikoliv kompromisní figury, jež jim Babiš posvětí. Takové dravce žádná ze tří zvažovaných koaličních formací nemá a jejich členové by je museli shánět mimo své řady. Pak je otázkou, jak by byli loajální, kdyby v Babišovi cítili většího a silnějšího psa.

Jakákoliv jiná podpora Babišova kabinetu nebo aktivní účast na něm je jen stafáží a maskováním čistokrevného Babišistánu. Ta je horší než ryzí podoba. Aktéry by jen kompromitovala. V současném silovém poměru na ně Babiš hodí své průšvihy a přičte si jejich zásluhy. To je z dlouhodobého pohledu jen oslabí. V čistokrevném Babištánu bude jasně vidět, jak se žije v zemi, o níž Andrej Babiš sní. Bude za ní zodpovědný jen on. Plus prezident Zeman, který se mu chystá umetat cestu.

Tvrdá a výrazná opozice má teď větší smysl než kdykoliv dřív. Je to mnohem lepší příležitost předvést se před voliči než v pasivní menšinové roli sparingpartnera v Babišistánu. A našlápnout k jinému výsledku dalších voleb. Ať už budou za rok, nebo za čtyři.

P.S.

Prezident Zeman také v Soukupově talk show naznačil, že Andrej Babiš může klidně vládnout bez důvěry. A ve veřejném prostoru se hned začalo spekulovat, jak dlouho je to možné. Fakticky moc dlouho ne. Nějaká většina musí Babišovi přinejmenším schválit rozpočet na příští rok, bez něhož by mířil do rozpočtového provizoria, se kterým se vládne velmi těžko. Nějaká babišovská většina se ve sněmovně dřív nebo později vyloupne.