‚Kontrolní hlášení dělá ze všech plátců DPH udavače‘

Roztržku mezi finanční správou a daňovými experty vyvolalo prohlášení Unie daňových poplatníků, že nelze podat kontrolní hlášení k DPH, protože jde o legislativní zmetek. Generální finanční ředitelství se brání, že neudělalo žádnou chybu. Jenže na stranu unie se přidávají i další daňoví poradci. A někteří navíc upozorňují, že kontrolní hlášení dělá ze všech plátců DPH udavače.

V čem celý spor spočívá? Unie daňových poplatníků v úterý upozornila, že ministerstvo financí chybně vycházelo z toho, že je kontrolní hlášení nutné podat pouze přes webové rozhraní nebo datovou schránku. Zákon o DPH pro tento účel ale požaduje, aby k podání došlo přes takzvanou elektronickou adresu podatelny, kterou má být zásadně e-mail. A kontrolní hlášení tak podle unie nelze podat, protože  tyto účely se už mail nepoužívá.

Finanční správa nicméně v reakci na zprávu, kterou zveřejnil deník ECHO24.cz, tvrzení unie odmítla. „Podle našeho názoru jde evidentně o snahu vytvořit senzaci tam, kde žádá není. Formulace využívající slovní spojení „elektronická adresa podatelny“ byla a je v daňových zákonech používána už řadu let. Pokud bychom čistě hypoteticky přijali premisu, že není možné podávat kontrolní hlášení, tak by ovšem nebylo možné již řadu let podávat ani daňová přiznání, souhrnná hlášení a tak dále,“ uvedla tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová a dodala: „Opak usvědčuje Unii daňových poplatníků ČR z účelové dezinterpretace ověřitelných faktů.“

Petlachová tvrdí, že podle zákona o DPH lze kontrolní hlášení podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny, kterou ovšem zveřejní správce daně. A ten zveřejnil aplikaci Elektronické podání pro daňovou správu dostupnou na webu www.daneelektronicky.cz.

Takový výklad ale zase považuje za absurdní Unie daňových poplatníků. „Adresa elektronické podatelny může být jen adresa elektronické pošty, tedy emailová adresa. Pokud správce daně zveřejní cokoliv jiného, než emailovou adresu, nejedná se o elektronickou adresu správce daně. Kontrolní hlášení tak nelze podat v souladu s právními předpisy, avšak jen za cenu jejich ohnutí,“ trvá si na svém šéf unie Ondřej Lichnovský.

‚Kontrolní hlášení z nás dělá udavače‘

Ten deníku ECHO24.cz řekl, že je samozřejmě možné podání dle daňového řádu učinit mnoha způsoby. Tato obecná právní úprava prý ale ustupuje úpravě speciální, kterou obsahuje zákon o DPH. „To, že zvláštní norma má přednost před právní normou obecnou, která se tak nemůže uplatnit, se učí studenti právnických fakult už v prvních ročnících. Popírání existence tohoto problému celé věci nijak nepomůže, pouze povede k nárůstu škod. Proto apelujeme na zdravý rozum ministerstva a žádáme, aby se v tomto ohledu chovalo konstruktivně. Argumentace stylem ‚doposud to nikomu nevadilo‘ nás trochu překvapuje,“ doplnil stanovisko unie Lichnovský.

Čtěte také: Daňoví experti: Kontrolní hlášení nelze podat, je to legislativní zmetek

Poté, co unie na problém v podávání kontrolních hlášení poukázala, se za ní postavili i další daňoví experti. O oprávněnosti postoje nového spolku je přesvědčena například Jitka Routková, která vypočetla i další obavy z daňové novinky.

„Kontrolní hlášení z nás plátců DPH navíc dělá udavače. Myslím, že si to spousta lidí ani neuvědomuje. Ale já musím jako plátce státu říct, od koho a za kolik jsem nakoupila. Tím na něj poukazuji, uvedením takových údajů hrozí protistraně nebezpečí,“ vysvětluje daňová poradkyně a dodává: „A nebo proč ze mě povinnost podat kontrolní hlášení udavače nedělá? Když vím, že dodavatel z toho může mít postih, ač se třeba za roky po soudním řízení ukáže, že měl vše správně. Ale do hledáčku pozornosti se dostane pouze na základně mého udání.“

Advokátní komora: kontrolní hlášení mohou prolomit mlčenlivost

S novinkou z dílny ministerstva financí mají ale problém i další instituce. Například Česká advokátní komora na podzim loňského roku resort upozorňovala, že je velký rozdíl mezi tím, když správce daně u někoho udělá kontrolu, nebo když namísto kontroly začne pro jistotu shromažďovat všechna data.

„Pak není důvodem individuální kontrola plnění daňových povinností, nýbrž sběr dat, jež je však v příkrém rozporu s požadavky základních principů tohoto státu,“ stojí ve stanovisku komory. Ta také opakovaně upozorňovala, že kontrolní hlášení mohou prolomit advokátní povinnost mlčenlivosti: „Dávají do rukou státu nástroj, jímž může sledovat platby mezi advokátem a jeho klientem, jejich výši, četnost, frekvenci, může předvídat některé kroky v rámci poskytování právních služeb, například pokud advokátní kancelář za klienta objednává zpracování znaleckého posudku nebo hradí soudní nebo jiný poplatek.“

Své připomínky měla i Komora daňových poradců, která Andreji Babišovi začátkem ledna posílala dopis, v němž navrhovala, aby na podávání kontrolních hlášení vyhlásil určité testovací období, jakýsi pilotní projekt.

Čtěte také: Když daním nerozumí už ani ministerstvo financí