Smlouvy ČEZ by měly být dál utajené, navrhuje vnitro

Utnout dva roky trvající diskuze kolem registru smluv. Úkol, který na prázdniny dostalo od premiéra ministerstvo vnitra. Konkrétní podoba normy, podle níž nebudou smlouvy uzavřené veřejnou správou platné, dokud se nezveřejní na internetu, zatím stále vzniká. Vnitro už ale přišlo s tím, koho z povinnosti zveřejňovat vyhodit: firmy s účastí státu obchodující své akcie na burze. A to je ČEZ.

Ministerstvo tento týden rozdalo poslancům z pracovní skupiny, která má přípravu kompromisní verze registru smluv na starost, návrhy, jak by podle jeho představ bylo nejlepší zveřejňování smluv upravit. Zástupci koalice teď mají do pondělí čas, aby na resort odeslali své případné připomínky.

Největší spor se v uplynulých letech vedl o tom, jakých firem s majetkovou účastí státu se má zveřejňování týkat, aby společnosti nebyly poškozované před konkurencí. A i když tady zatím stále není dohoda, ministerstvo už má asi jasno.

„To je otázka, kterou jsme předložili skupině, zejména zástupcům z resortů, které jsou zřizovateli státních firem. Debata se vede o okruhu, kterých se zveřejňování má týkat. Zatím se jeví jako užitečné uvažovat o tom, že by byly vyňaty společnosti se 100% majetkovou účastí a ty, které jsou kótované na burze,“ přiblížila deníku ECHO24.cz náměstkyně ministra vnitra pro veřejnou správu a legislativu a jednička hnutí ANO pro podzimní volby v Praze Adriana Krnáčová.

„Já se divím tomu, že je paní náměstkyně vůbec schopná říct, že o něčem takovém uvažuje. To je proti dohodám, které jsme uzavřeli s panem premiérem. To, co připravilo vnitro, neodpovídá zadání, které dostalo. A to v mnoha bodech,“ reaguje Jiří Boudal z Rekonstrukce státu.

Zatímco u první skupiny společností se koalice jen tak nedohodne, protože sociální demokraté se naopak dlouhodobě kloní spíše k tomu zadat povinnost zveřejňovat pouze firmám se stoprocentní majetkovou účastí státu, v případě firem, jež své akcie obchodují na burze, by mohla být koaliční dohoda výrazně snazší.

Takovou společností je totiž ČEZ. A ten se poslanci za poslední dva roky snažili z normy vyškrtnout opakovaně. Naposledy v květnu přišla s podobným nápadem sociální demokracie. A vnitro si svůj návrh v případě potřeby dokáže obhájit. „Vedou nás k tomu úvahy o ochraně zájmů ČR, které zmiňované společnosti reprezentují v komerčním prostoru. Zveřejňováním některých smluvních podmínek by došlo k oslabení postavení vůči konkurenci,“ dodává Krnáčová.

'Je to porušení všech dohod'

Ostatně omezení, které ztupí hrot registru smluv, má vnitro v rukávu hned několik. V paragrafu věnujícím se výjimkám z uveřejňování se třeba píše: „Neuveřejňuje se rovněž informace, pokud je obchodním nebo bankovním tajemstvím“ nebo „Vláda může nařízením omezit povinnost uveřejnit smlouvy, objednávky nebo faktury až do 100 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.“

„Já se divím tomu, že je paní náměstkyně vůbec schopná říct, že o něčem takovém uvažuje. To je proti dohodám, které jsme uzavřeli s panem premiérem. To, co připravilo vnitro, neodpovídá zadání, které dostalo. A to v mnoha bodech,“ reaguje Jiří Boudal z Rekonstrukce státu. Právě po jednání s aktivisty premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zadal vnitru úkol, aby do konce prázdnin připravilo kompromis, který bude možné schválit v září ve sněmovně.

Více o Sobotkově ultimátu čtěte : A dost. Sobotka utíná průtahy s registrem smluv

Jak Boudal řekl serveru iDNES.cz, například možnost nezveřejňovat některé informace jako obchodní či bankovní tajemství může znamenat, že by firmy mohly klidně zveřejňovat celé začerněné smlouvy. A zákon by byl k ničemu.

S tím, že se registr zřejmě nebude vztahovat na ČEZ, je ale Boudal relativně smířený: „Samozřejmě jsme to tak nechtěli. Ale je to menší riziko, než kdyby prošel třeba nápad, aby se zveřejňovaly smlouvy jen u firem stoprocentně vlastněných státem. To by šlo jednoduše obcházet. Teď nám jde hlavně o to, aby registr smluv vůbec prošel v nějaké alespoň trochu rozumné podobě.“

Jasné zatím není ani to, kolik bude zavedení registru smluv po všech úpravách stát peněz. Poslanec ČSSD Jan Chvojka, který je jedním z členů pracovní skupiny, deníku ECHO24.cz řekl, že podle předběžných analýz ministerstva vnitra by spuštění registru ve velkém mohlo přijít na 50 až 60 milionů korun. To ale dlouhodobě odmítá navrhovatel zákona Jan Farský (STAN), podle kterého si registr žádné velké náklady nevyžádá.