Česko rekordně prosperuje. A chybí rekordních 30 miliard

To se nám opravdu už dlouho nestalo. Česká ekonomika nabrala v první čtvrtině letošního roku rekordně rychlé tempo. Oproti předchozímu roku vzrostla o 3,9 procenta. Ještě pozoruhodnější je zrychlení proti poslednímu čtvrtletí loňského roku o 2,8 procenta. Pokud nejde o nějakou statistickou anomálii, je to široko daleko nevídané oživení. Za tu první čtvrtinu roku jsme po Rumunech, kteří zvýšili výkon o 4,2 procenta, druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou Evropské unie. Ten záběr za poslední čtvrtletí je úplně nevídaný a nesnese srovnání s žádnou jinou zemí v Evropě.

V meziročním srovnání se nám všichni dívají na záda s docela velkým odstupem. Slovákům roste hospodářství o 2,9 procenta, Maďarům o 3,1 procenta, ale Němcům, na jejichž zakázkách jsme existenčně závislí, jen o 1 procento. Velká Británie, která byla v poslední době dávána za příklad dobře rozjeté země, stoupá o 2,4 procenta.

Statistici zatím o rekordní prosperitě informovali jen v předběžné zprávě, takže detailně nevíme, co nás tak nastartovalo. Vypadá to ale, že se unikátně potkal sílící průmysl se zvýšenými útratami lidí, což je ideální konstelace.

Přirozeně by se dalo očekávat, že i bez jakýchkoliv aktivit zlepšujících výběr daní, se silná ekonomika projeví automaticky ve státním rozpočtu. Platí úplně jednoduchý vzorec: naše daňová kvóta je někde kolem 34 procent. Zhruba třetina výkonu ekonomiky se tedy přerozděluje na daních. HDP země nyní dosahuje 4,26 bilionu korun. Každé procento růstu ekonomiky by tedy úplně automaticky mělo přinést na vyšších daních do státního rozpočtu zhruba 14 miliard korun. Při zmíněném růstu o 3,9 procenta by mělo být úplně automaticky bez jakýchkoliv zásahů ministra financí a kohokoliv jiného z vlády v rozpočtu za rok o 54,6 miliardy korun navíc. Za čtvrtinu roku, za niž už máme data jak o vývoji ekonomiky, tak o státním rozpočtu, by to mělo být necelých 14 miliard korun.

Realita vypadá úplně jinak. Ministerstvo financí shodou okolností ve stejný den, kdy byl oznámen rekordní růst HDP, zveřejnilo detailnější data o hospodaření státu v první čtvrtině roku. Připravilo ho pro poslance rozpočtového výboru sněmovny. Daňové příjmy se za rok snížily skoro 16 miliard korun. Loni se v první třetině roku vybralo 250 miliard korun, letos 234 miliard korun. Největší výpadek (9 miliard korun) je u daně z přidané hodnoty, kterou si sám ministr financí Andrej Babiš nastavil jako laťku pro měření svého výkonu ve státní službě.

Takže stát je při rekordně silném růstu ekonomiky v minusu nějakých 30 miliard korun. A to už nebereme v úvahu všechny ty sliby o lepším výběru daní, které by nad sumu, jíž zajistí přirozený ekonomický růst, měly vynést nějakých dalších 40 miliard ročně (to byl slib Andreje Babiše. Dnes přiznává, že jen tak „plácal“.).

Po roce, kdy Andrej Babiš řídí stát i svou firmu, se Agrofertu zvýšily zisky a státu se dramaticky snížil výběr daní při rekordní prosperitě. Jestli ten, kdo je za to zodpovědný, dokáže sbírat body za roli dobrého hospodáře, které mu stačí na post nejúspěšnějšího politika, ukazuje to, že jsme hodně naivní společnost. Tomu, kdo je dost drzý, projde úplně všechno.