Nový pan Evropa: Praktik moci, který snídá koňak

Bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker (59) je nástupcem Jose Manuela Barrosa v čele Evropské komise. V pátek se na jeho nominaci shodlo 26 zemí na summitu EU, jen dvě – Velká Británie a Maďarsko – byly proti. Kromě výčtu profesních kvalit lucemburského politika se v souvislosti s nominací objevují i informace o jeho kladnému vztahu k cigaretám a alkoholu.

Juncker má s evropskou politikou bohaté zkušenosti a málokdo zpochybňuje jeho kvalifikaci pro výkon funkce předsedy Evropské komise. V unijní mašinérii se pohybuje již od roku 1991, kdy jako lucemburský ministr financí půl roku předsedal schůzkám ministrů hospodářství a financí (ECOFIN). V té době se dojednávala Smlouva o hospodářské, měnové a politické unii, přijatá v Maastrichtu v prosinci 1991, jež položila základy eurozóny.

Zrod evropské jednotné měny a boj o její záchranu v době finanční krize je jednou z nejvýraznějších stop Junckera v integraci Evropy. Od roku 2005 do roku 2013 předsedal schůzkám ministrů financí a hospodářství zemí eurozóny. Říkalo se mu proto pan Euro.

Nejdéle vládnoucí premiér Evropy

Junckerova politická kariéra začala mnohem dříve – jako dvacetiletý student práv na Štrasburské univerzitě vstoupil do Křesťanskosociální lidové strany (CSV). V roce 1984 byl poprvé zvolen do lucemburské Poslanecké sněmovny a stal se ministrem práce ve vládě Jacquesa Santera.

Politický vzestup pokračoval, v roce 1990 se stal předsedou strany a v lednu 1995 se premiérem Lucemburska. Post si udržel až do roku 2005. Tak dlouho nebyla premiérkou ani legendární britská Železná lady Margaret Thatcherová. Juncker v rámci premiérování zastával i další ministerské posty, vedl rezort financí nebo práce. 

Pan Euro podal demisi na premiérské křeslo poté, co se loni v létě v parlamentu ocitl pod palbou kritiky za to, že nedokázal zamezit údajnému zneužívání moci ze strany lucemburských zpravodajských služeb. V říjnových předčasných parlamentních volbách sice jeho strana zvítězila, nedokázala však sestavit vládu.

Není tou pravou osobou

Kritika na adresu Junckera zaznívá zejména z úst britského premiéra Davida Camerona, pro nějž je nominace Lucemburčana na post předsedy Komise neúspěchem. Cameron je přesvědčený, že Juncker není mužem, který dovede Evropskou unii ze slepé uličky debat o tom, jak má postupovat integrace. Británie tradičně zastává názor, že suverénní rozhodnutí členských zemí by měla mít větší váhu, než plány unijních institucí.

„Jean-Claude Juncker byl celý svůj profesní život přímo v srdci projektu, jehož cílem je posílit Brusel a oslabit sílu národních států. Není tou pravou osobou, která může organizaci posunout dopředu,“ prohlásil Cameron.

Stížnost britského premiéra odráží trvalý spor mezi zastánci myšlenky těsnější unie evropských států a jejich odpůrci. Víceméně jde o spor ideí, který není v politice – a v té unijní obzvlášť – nijak výjimečný.

Čtěte více: Juncker povede Evropu, proti byli jen Britové a Maďaři

Obrnit se brandy a cigaretami

Deník Financial Times však minulý týden přišel s informacemi, které jsou pro Junckera mnohem méně lichotivé. „Lucemburské elity si myslí, že bude špatný předseda,“ citoval deník anonymní zdroj. „Je špatný organizátor, je špatný manažer a je příliš politikem. Není to ten typ člověka, který by měl vést skupinu technokratů,“ pokračuje citace právníka znalého poměrů v horních patrech lucemburské politiky.

Stejné zvěsti se o Junckerovi šíří také v Bruselu. „V Bruselu tyhle drby kolovaly vždycky. Prokázal schopnost přežít dlouhá noční jednání obrněný brandy a cigaretami,“ napsaly Financial Times. V době, kdy vrcholila krize eurozóny, prý pan Euro nezvládal vedení jednání, na nichž se bojovalo o záchranu eura. „Velmi často nebyl na jednání eurozóny připravený. Jednání byla dlouhá – někdo by mohl říct, že bez struktury, nechal mluvit každého,“ popsal schůzky jejich přímý účastník.

Nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem  veřejně prohlásil, že Juncker během jednání euroskupiny „skutečně hodně pil a kouřil“. Britský bulvár Mail on Sunday citoval diplomata, který prohlásil, že Juncker „si dává k snídani koňak“.

Čtěte také: Juncker je fackovací panák, kterého nemusíme litovat

Junckerův problém s alkoholem se v médiích propíral již několikrát. V roce 2007 unikl záznam o jednání mezi Junckerem a bývalým šéfem tajné služby Marco Millem. Zveřejnil ho lucemburský magazín Paperjam. „K večeru jsme přijeli do jeho kanceláře. Byla cítit kouřem z cigaret a v alarmující míře alkoholem. Potácivě se zvedl od přeplněného stolu a byl k úplně opilý,“ stálo ve zprávě.

Budoucí předseda Evropské komise podobná nařčení odmítá. Jeho obhájci je označují za výsledek diskreditační kampaně.

Syndromem politiků, kteří přijali funkci v Evropské unii bývá, že jsou pro veřejnost nudní, šediví úředníci a technokraté. Zdá se, že Juncker s pověstí muže, který snídá koňak, se tomuto stereotypu vymyká. Na druhou stranu, kdo ví, jak to s tím koňakem je – možná ho jen občas přemůže viróza.