BMW 320d: Stále na vrcholu?

BMW řady 3 platilo dlouho dobu za jedno z nejlepších aut v prémiové střední třídě. Jak si klasický model nabídky stojí v současné době, kdy se mnichovská automobilka zabývá spíše hybridy, elektromobily a různými těžkopádnými GT? Vše o trojce mi prozradilo 400 km testovacích jízd.

Současná generace BMW řady 3 se pod kódovým označením F30 prodává již od roku 2012 a samozřejmě v různých specifikacích. V nabídce je klasický sedan, kombi nebo i model GT, přičemž kupé se přejmenovalo na řadu 4 (jeho test už jsem vám nabídl). Nyní se ale zaměřím vyloženě na sedan, a to v oblíbeném provedení 320d. Pod tímto označením se skrývá použití naftového dvoulitru, který v rámci automobilového světa stále platí za nadprůměrný motor.

Skvělá převodovka, osm stupňů

Čtyřválec nabízí výkon 184 koní při 4000/min a k tomu točivý moment 380 Nm, který je k dispozici již od 1750/min. V praxi by to pro 1,5 tuny těžký automobil mělo znamenat slušnou dynamiku. A opravdu je tomu tak: BMW zrychlí na stovku za 7,4 s a maximální rychlost, jíž dosahuje, je 230 km/h. Údaje se vztahují k použité osmistupňové automatické převodovce Steptronic (v podstatě ZF), kterou byl testovaný model vybaven. Dnes už se zkrátka většina vozů BMW prodává s automatem, navíc často s pohonem všech kol. I na tom je ostatně vidět, jak moc se značka odklonila od toho, na čem kdysi stavěla.

Osmistupňová převodovka je skvělá, nelze jí nic vytknout, funguje v naprosté symbióze s motorem a ničím neruší ani řidiče. To však nelze říct o systému stop-start, který je naopak otravný. Je to způsobeno i tím, že motor není příliš dobře odhlučněn a zejména při startování má hrubý, hlasitější projev. V tomto ohledu tedy spíše průměr… Při jízdě potěší při budování síly lineární zátah – působí skoro, jako by byla k dispozici dvě turba, ve verzi 320d přitom pracuje pouze jedno, byť s variabilní geometrií lopatek. Auto plynule a důrazně zrychluje až do 4500/min, kdy trochu ztrácí dech a přeřazuje. Pohonné ústrojí je vyvážené, vyniká i dobrou spotřebou: v pohodě se dá jezdit za 5,5 l / 100 km, dynamický způsob používání znamená hodnotu kolem 7 l / 100 km. Jedinou vadou na kráse tak zůstává hrubší a nepříliš libozvučný projev.

Platíte za značku

V dnešní době si můžete BMW nakonfigurovat dle svého přání. Takto široké možnosti individualizace jsou sice příjemné, ale mají i svou negativní stranu. Stejné auto se totiž výběrem rozličných paketů či setů může chovat ve dvou exemplářích zcela jinak. Testujeme verzi Modern, která se prezentuje lištami na bocích, různými detaily a například také poněkud nevkusným dekorem na tradicionalisticky pojaté palubní desce. Tento přístup BMW mě trochu mate: při pohledu do ceníku se ztrácím v jednotlivých verzích a paketech a o to více nechápu, jak to celé mohl někdo vymyslet. Luxury Line, Comfort Line, Sport Line, M paket, BMW Individual, paket Business a tak dále. Proč je to tak složité? Každopádně testovaná verze by k dokonalosti potřebovala kromě příjemné pozice za tlustým věncem volantu hlavně lepší sedadla. Základní plochá tvrdá křesla se při delším ježdění ukazují jako nepohodlná. Je to v podstatě jediná subjektivní výtka k interiéru, protože jinak je auto velmi pěkně poskládané, systém iDrive funguje bezvadně (považuji ho za jeden z nejlepších systémů v autech vůbec) a ze sedanu je i dobrý výhled. Z hlediska praktických schopností není sedan zcela vhodným kandidátem, jeho přepravní možnosti jsou spíše podprůměrné. Ale kdo chce stěhovat, řeší kombi nebo model 3 GT se splývavou zádí.

BMW 3 si získalo uznání zejména díky výtečným jízdním vlastnostem a zábavě za volantem. Dneska už je situace trochu jiná, a to zejména u testovaného provedení. Auto je sice stále dobře vyvážené a velmi ochotně se vrhá do zatáček (jistotu dodává dobře nastavené řízení), ale jinak z něj nějak výrazně nadšený nejsem. Po projetí delšího úseku zjišťuji, že BMW 3 jezdí pouze lehce nadprůměrně, chválím ochotu měnit směr, avšak pocity z turbodieselu s automatem ochlazují sportovní ambice. Navíc je tu podvozek – zbytečně tvrdí, tuhý, uskákaný. Sice umí bez pazvuků přejet nerovnosti, ale jinak se v autě pořád tak podivně pohupuji, což není zrovna příjemné. Nějak mi to nesedlo… Přesně vím, že to bude pouze kombinací a nastavením konkrétního auta, že tato kritika nesměřuje k celé modelové řadě. A to je právě na celém současném BMW matoucí…

Co se týče ceny, u BMW (stejně jako u Audi či Mercedesu) platíte také za značku. Už základní, chudě vybavený model 316i stojí 787 800 Kč, což jsou peníze, za něž si ve stejné třídě u Opelu, Toyoty či Volkswagenu a dalších vyberete auto ve velmi slušné výbavě a s lepším motorem. BMW 320d začíná na 946 400 Kč, ale počítejte s tím, že aby nějak vypadalo, připlatíte si minimálně dalších 150 tisíc korun. Žádná láce to tedy určitě není. Pokud se budete s BMW 3 vozit, určitě prozkoumejte, čím je vámi testované auto vybavené. Protože zážitek svezení s famózním 335i, který mám ještě v živé paměti, v žádném případě nesouvisí s modelem 320d v automatu s paketem Modern Line.

Plusy:

Dynamika a pružnost motoru, převodovka, ochota zatáčet, dobré řízení, výhled

Minusy:

Cena, chování podvozku, menší užitná hodnota sedanu, složité ceníky a řady příplatků

Verdikt:

BMW, to je z velké části image. Současná trojka má navíc krásně tvarovanou přední část, i základní model vypadá jako dravý závoďák. Jenže hodně záleží na volbě konkrétních paketů a doplňků, které teprve dotvářejí finální dojem z auta. Pokud se v nich zorientujete a umíte si správně vybrat, můžete mít super auto. A pokud ne, můžete jezdit v podobně podivném autě, jako jsem testoval já.