Komu a kdy smí policie odebrat vzorek DNA?

Eviduje policie vzorek vašeho DNA? V současnosti se to nedozvíte. To už by se ale brzy mělo změnit. Skupina poslanců podala návrh zákona, který oblast nakládání se vzorky DNA upravuje. Kromě větší transparentnosti policii například ukládá, aby část vzorku uchovávala i pro možnost pozdějšího přezkumu. Poslanci se tak snaží eliminovat riziko možných justičních omylů.

Začátkem července psal Týdeník Echo o zpackaných důkazech DNA u nás i ve světě. Jen několik měsíců předtím americká FBI přiznala, že v těžko uvěřitelných 257 z 268 znovu přezkoumaných rozsudků z období před rokem 2000 vedly k usvědčení pachatelů chybné forenzní analýzy vlasů na místě činu. Chybné případy se daří odhalovat hlavně díky překotnému rozvoji, kterým obor práce s DNA v posledních letech prochází.

Také u nás panují pochybnosti o tom, zda se v minulosti s důkazy DNA nakládalo vždy bezchybně. Policie si totiž sice vede Národní databázi DNA, v níž je uchováno na 150 tisíc vzorků, jenže její fungování není ošetřeno žádným speciálním zákonem. Podléhá pouze tajnému pokynu policejního prezidenta. Nikdo se tak například nedozví, zda policie eviduje i jeho vzorek a proč.

To chce ale změnit skupina poslanců z komise, které se ve sněmovně říká Velké ucho. Ti koncem minulého týdne předložili zákon, který oblast nakládání se vzorky DNA poprvé upraví a hlavně zprůhlední.

„Současný stav je naprosto nepřehledný a nevyhovující. Náš návrh například ukládá informační povinnost. Každý občan se po jeho schválení bude moci dotázat, zda je jeho profil v databázi uchováván a proč. A bude muset dostat odpověď,“ přiblížil deníku ECHO24.cz šéf komise a poslanec TOP 09 Daniel Korte.

Kontrola: Každý čtvrtý vzorek neměl být evidován

Možná ještě důležitější změnou je, že by policie nově měla povinnost uchovávat v případech, kdy je to fyzicky možné, část vzorku pro případný pozdější přezkum. „Protože již i u nás došlo k justičnímu omylu, kdy byl profil použit jako korunní důkaz, ten člověk byl odsouzen a ukázalo se, že došlo k nějaké záměně,“ vysvětluje Korte.

A připomíná namátkovou kontrolu, kterou před několika lety provedl Úřad pro ochranu osobních údajů. Zjistil přitom, že z 20 kontrolovaných vzorků jich hned pět patřilo lidem, jejichž profily v databázi vůbec neměly být uloženy. V nakládání se vzorky tak dost možná panuje pořádný zmatek.

„Jde o poměrně alarmující zjištění, protože se jedná o závažný zásah do osobních a lidských práv. Také proto zákon předkládáme, aby se v databázi udělal pořádek. Obor práce s DNA se prudce rozvíjí každým rokem a regulace zákonem je tedy i do budoucna velmi důležitá,“ uzavírá Korte.

Čtěte také: Zpackané důkazy DNA. Kolik Čechů je odsouzených omylem?

Návrh, který při svém podání získal podpisy zhruba třetiny poslanců ze všech stran kromě hnutí ANO a komunistů, také jasně určí zločiny, u nichž se bude DNA povinně odevzdávat (sexuální a násilné zločiny, zločiny proti lidskosti) a stanoví, že se profil smí evidovat maximálně 80 let.

K zákonu se teď musí vyjádřit vláda. Sněmovna by ho mohla začít projednávat začátkem příštího roku.