Zapomenut v Súdánu. Příběh Čecha, kterému hrozí trest smrti
Týdeník Echo
Rekonstrukce případu
Když před patnácti lety zadrželi na Kubě Ivana Pilipa s Janem Bubeníkem, kteří se setkali s místními disidenty, ocitla se Česká republika ve stavu pohotovosti. Než si v Havaně stačili uvědomit, koho drží v cele, už byly na cestě dvě protestní nóty, dopis tehdejší místopředsedkyně sněmovny Petry Buzkové, šestičlenná parlamentní komise a mezinárodní delegace Meziparlamentní unie. Pomoc přislíbil šéf Evropské komise Romano Prodi, OBSE, Španělé, dokonce i Slováci. Bubeník přitom nedávno v rozhovoru nepřímo přiznal, že během šestitýdenního vězení zas o tolik nešlo. Nejvíc ho trápila chybějící deka a chrápající spoluvězeň. Svět byl ještě přehledný. Do útoků al-Káidy na newyorská „dvojčata“ zbýval necelý půlrok…
Současné dění v Súdánu ukazuje, jak se svět od té doby změnil. Ve vykonstruovaném procesu tu hrozí trest smrti čtyřem křesťanům. Jedním z nich je český humanitární pracovník Petr Jašek. Ve vězení, částečně na samotce, tráví už jedenáctý měsíc. Je prvním Evropanem, který nebyl brzy po svém zatčení propuštěn na kauci. Je prvním člověkem ze Západu, kterému v Súdánu hrozí takový trest. Obyvatele jeho rodné země ale nechává jeho vážná situace celkem v klidu. Súdánci měli zřejmě dobrý odhad, když si pro vzkaz Západu, aby se nemíchal do jejich záležitostí, vybrali českého křesťanského pracovníka.
Student z Dárfúru
Charakter Jaškova procesu lze nejlépe ilustrovat na osudu klíčového svědka obžaloby. Je jím těžce zraněný dárfúrský student a konvertita ke křesťanství Alí Umar Músá. Ve vazbě svědčil proti lidem, kteří se mu předtím snažili pomoci. I proti Jaškovi.
Alí Umar Músá má popáleniny na 85 procentech svého těla. Přišel k nim před třemi lety, když spolu s dalšími studenty z Dárfúru, dějiště krvavě potlačeného povstání, protestoval proti znovuzavedení školného. Na univerzitu vtrhly studentské provládní milice a do auly obsazené dárfúrskými studenty naházely Molotovovy koktejly.
Těžké zranění ještě zhoršilo už tak nelehkou situaci mladého Dárfúřana. Coby příslušník černošského kmene Fúrů byl v Súdánu občanem druhé kategorie, konverze ke křesťanství ho odsunula na samý okraj společnosti. Alí Umar měl ale kamaráda, jiného dárfúrského konvertitu Abdalmonejma Abdalmulláha, který slíbil, že sežene peníze na lékařskou péči. Pomohl generální tajemník malého křesťanského společenství Súdánské Kristovy církve, Hasan Abdarrahím.
Reverend Abdarrahím se o Alím Umarovi znovu zmínil loni na podzim, při konferenci křesťanských představitelů v etiopské Addis Abebě. Po přednášce za ním přišel zástupce organizace Hlas mučedníků, která pomáhá pronásledovaným křesťanům, Čech Petr Jašek. Nabídl se, že také přispěje. A brzy skutečně přicestoval do Súdánu i se slíbenými penězi.
Následovalo shledání s reverendem, jenž ho zavedl za popáleným studentem, Jašek mu předal peníze a Alí Umar na kameru dosvědčil, jak ke svým zraněním přišel. Když se o několik dní později, 10. prosince, Jašek vracel z Chartúmu domů, vzali si ho na letišti stranou příslušníci súdánské tajné policie NISS. Při osobní prohlídce našli účtenku na pět tisíc dolarů podepsanou Abdarrahímem, jehož činnost policie už léta monitorovala, a také počítač. Ten svědčil o tom, že měl Jašek v Súdánu poměrně pestrý program, který nebyl – na rozdíl od jeho víza – čistě turistický.
To bohatě stačilo k tomu, aby ho rovnou z letiště odvezli do vyšetřovací vazby tajné policie. Dceři, jež se po otci z Čech sháněla, bylo řečeno, že se pokoušel pašovat z Chartúmu tygří kožešiny.
