Rusko opět otáčí, vojensky posílí Írán střelami S-300

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, kterým zrušil zákaz dodat Íránu moderní systém protivzdušné obrany S-300. Írán již v roce 2007 uzavřel s Ruskem kontrakt na dodávku několika baterií S-300PMU-1, avšak jejich vývoz zakázal předchozí prezident Dmitrij Medveděv v roce 2010 pod tlakem Západu. Izrael vývoz raket ostře odsoudil a kritizoval ho i Washington.

Západní společenství v minulosti zavedlo proti Teheránu sankce v obavě z vývoje jaderné zbraně. Nedávno však světové velmoci a Írán dospěly k prozatímní dohodě o omezení íránského jaderného programu. Podle Izraele je transakce přímým důsledkem dohody Íránu s mocnostmi.

Vzhledem k tomuto pokroku není podle šéfa ruské diplomacie už zákazu zapotřebí. „V dané etapě nezbytnost takového embarga, a to dobrovolného ruského embarga, úplně odpadla,“ prohlásil Sergej Lavrov. Prý žádná rezoluce OSN vývoz protileteckých zbraní do Íránu neomezuje.

„S-300 je čistě obranná zbraň, která neohrožuje žádnou zemi v regionu, samozřejmě včetně Izraele,“ ujistil ruský ministr. Podle něj je pořízení si moderní protivzdušné obrany pro Írán velice aktuální, jak tomu svědčí vývoj v Jemenu, kde tamní šíitští povstalci jsou terčem náletů koalice sunnitských států.

O situaci v regionu Lavrov telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Podle mluvčího Bílého domu Josha Earnesta dal Kerry v rozhovoru najevo nesouhlas USA s vývozem protivzdušného systému. Earnest naznačil, že krok Moskvy by mohl ohrozit plány na zrušení sankcí vůči Íránu v rámci konečného ujednání o jeho jaderném programu. Jednota a součinnost se zeměmi, jako je Rusko, jsou podle mluvčího zásadní pro úspěch jednání.

Podle agentury Interfax je prý možné, že S-300 budou dodány Íránu v jiné variantě, protože předchozí kontrakt nebyl jen pozastaven, ale zrušen.

Splnění nového kontraktu by ale prý mohlo trvat i půldruhého roku. Armádní generál Jurij Jakubov ale již prohlásil, že „ministerstvo obrany operativně splní prezidentův pokyn, bude-li přijato politické rozhodnutí dodat Íránu S-300 z výzbroje ruských ozbrojených sil“.

Dále čtěte: Povede aprílová dohoda s Íránem k jaderné bombě?

Proti dodávce S-300 do Íránu se stavěly především Spojené státy a Izrael. V tisku se objevily spekulace, že prý Rusové nedodali S-300 Íráncům výměnou za to, že Izraelci prodali Rusům technologie bezpilotních letounů.

V reakci na ruské odmítnutí splnit uzavřený kontrakt zažaloval Teherán u mezinárodního arbitrážního soudu v Ženevě exportéra ruských zbraní o čtyři miliardy dolarů (asi 103 miliard Kč). Rusové i Íránci prý ale mají zájem tento spor urovnat kompromisem, řekl šéf agentury Rosoboronexport Anatolij Isajkin listu Kommersant.

V ruském tisku se již dříve objevily zprávy, že Moskva prý nabízí Teheránu namísto S-300 obdobný protiletecký raketový systém Antej-2500. Tyto rakety mají ve srovnání s S-300 kratší dolet a nižší rychlost, ale jsou považovány za účinnou zbraň proti nepřátelským letadlům a řízeným střelám. Tyto zprávy ale Kreml popíral.

Podle dostupných údajů je systém S-300PMU1 vybaven modernějším radiolokátorem PN64, který je schopen zjistit i malé cíle. Dálkový dosah raket je 150 kilometrů a výškový 27 kilometrů. Raketa je také schopna zasáhnout cíle pohybující se v nízkých výškách na vzdálenost až 30 kilometrů.

Izraelský ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic označil chystanou dodávku za „přímý výsledek legitimity dané Íránu připravovanou dohodou“ o jeho jaderném programu a „důkazem toho, že hospodářský růst navazující na zrušení (mezinárodních) sankcí využije Írán k tomu, aby se ozbrojil, a ne pro blaho íránského lidu“.

Dále čtěte: Bílý dům věří v dohodu s Íránem navzdory Chameneího slovům