EU zmrazila ruská aktiva na neurčito, Maďarsko a Slovensko byly proti

Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom dnes členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Padla tak překážka související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Maďarský premiér Viktor Orbán ale předem uvedl, že Budapešť protestuje proti dlouhodobému zmrazení ruských aktiv a že jeho schválení pouze kvalifikovanou většinou je protiprávní. Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Většina těchto finančních prostředků je zadržována v evropském depozitáři cenných papírů Euroclear v Belgii, další jsou ale i v belgických bankách a rovněž v bankách ve Francii.

Cílem nynějšího kroku je dlouhodobé zablokování ruských aktiv, které nebude závislé na hlasování každého půl roku. Dosud bylo zmrazení aktiv vázáno na sankce EU vůči Rusku, které se musí jednomyslně prodlužovat každých šest měsíců. Existovalo proto riziko, že neschválení prodloužení sankcí by znamenalo, že budou muset být uvolněna i aktiva a vrácena Rusku. Toho se obávala zejména Belgie, kde se většina zmrazených ruských aktiv nachází a která se kvůli možným krokům Moskvy zdráhala využít tyto prostředky ve prospěch Ukrajiny čelící ruské invazi.

Today, the Brusselians are crossing the Rubicon. At noon, a written vote will take place that will cause irreparable damage to the Union.

The subject of the vote is the frozen Russian assets, on which the EU member states have so far voted every 6 months and adopted a unanimous…

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) December 12, 2025

Nynější rozhodnutí unijních států znamená, že aktiva zůstanou zmrazená do odvolání, zatímco sankce, které EU uvalila na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu v únoru 2022, se budou muset dál prodlužovat.

Rozhodnutí má být prvním krokem na cestě k použití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Summit EU, který má řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v letech 2026 a 2027, začne příští čtvrtek. Česko by měl zastupovat nově jmenovaný premiér Andrej Babiš. Summit bude mít na výběr ze dvou možností navržených Evropskou komisí. První je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná právě zmrazenými ruskými aktivy.

I welcome the decision of the Council on our proposal to continue the immobilisation of Russian Sovereign Assets.

We are sending a strong signal to Russia that as long as this brutal war of aggression continues, Russia’s costs will continue to rise.

This is a powerful message…

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) December 12, 2025

Kromě Maďarska s reparační půjčkou nesouhlasí také Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico v dopise předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi napsal, že na summitu nepodpoří „žádné řešení finančních potřeb Ukrajiny, které by zahrnovalo krytí vojenských výdajů Ukrajiny na následující roky“.

🇭🇺 Hungary’s streets are now covered with posters saying: “THEY INCREASE YOUR TAXES WHILE SPENDING YOUR MONEY ON UKRAINIAN GOLDEN TOILETS.” 👉 A civil campaign with a clear message: Hungary chooses a different path — protecting taxpayers, sovereignty, & real national interests‼️ pic.twitter.com/lHjBeOxfEg

— Balázs Orbán (@BalazsOrban_HU) December 12, 2025

O nynějším kroku se rozhodovalo kvalifikovanou většinou a nikoli jednomyslně vzhledem k tomu, že se Evropská komise opřela o článek 122 Smlouvy o EU, který umožňuje Radě EU takto rozhodovat „v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených pro ekonomickou situaci“. Tento postup ale podle Maďarska odporuje pravidlům EU. EU už několikrát obešla svá pravidla, aby prosadila své záměry nehledě na jiné státy, zvláště Maďarsko.

Zatímco Maďarsko a Polsko byly při dnešním hlasování proti, další čtyři země hlasovaly sice pro, nicméně přidaly prohlášení, že toto rozhodnutí nepředjímá další kroky ohledně zmrazených ruských aktiv. „Při zachování ducha spolupráce Belgie, Bulharsko, Itálie a Malta hlasovaly v současné písemné proceduře pro, ale upřesnily, že toto hlasování za žádný okolností nepředjímá rozhodnutí o možném využití ruských imobilizovaných aktiv, které musí být přijato na úrovni unijních lídrů,“ stojí v prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.

Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury, který se účastnil jednání v belgické metropoli, odcházející vláda Petra Fialy dnešní rozhodnutí vždy podporovala, v pondělí se ale vláda v Česku mění a nemůže proto na toto téma vydávat „silná prohlášení“. „Naše vláda i já jsme samozřejmě pro. Myslím, že je to správný přístup, že agresor nemá mít přístup ke svým zdrojům,“ řekl Stanjura v Bruselu.