O čem sní Babiš: v knize slibuje ,ráj podnikatelům‘, ve vládě dělal roky opak
Rozbor Babišovy knihy: 1. díl
NOVÉ
Andrej Babiš / Facebook
Knihu Andreje Babiše O čem sním, když náhodou spím by čtenáři a potenciální voliči hnutí ANO měli číst pozorně a kriticky. Babiš v ní totiž pracuje s informacemi tak, jak se mu to hodí. Někde použije statistiku, výsledky výzkumu či číslo, které je těžko ověřitelné, někde napíše jen polovinu informací a jinde rovnou lež.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš pojmenoval svou knižní prvotinu mazaně. Říká tím vlastně, že když to, o čem píše, nesplní, nic se nestane, protože se nejedná o předvolební program. Součástí předvolební kampaně ale kniha je, o čemž svědčí, že náklady na ni musí jako kampaň vyúčtovat.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Deník Echo24 knihu, kterou Babiš rozdává zdarma, prostudoval. V prvním díle tohoto rozboru server přináší přehled toho, o čem Babiš ve své vizi pro rok 2035 sní, ale jeho dosavadní působení v politice jasně dokazuje, že pro to nic neudělal. To, na co Babiš láká voliče, je v rozporu s tím, co za více než 3 roky ve vládě prosazoval.
Jak si to vyžehlit u podnikatelů
V kapitole Sen o slušném podnikání se Babiš věnuje starostem, které tíží podnikatele a živnostníky. Píše, že si stěžují hlavně na komplikovaný vztah se státem a že by bylo nejlepší, kdyby jim stát do podnikání moc nemluvil. „Tak víte co? Úplně změníme prostředí, ve kterém se budou pohybovat. Nápadů je fakt dost. Podnikatelům a živnostníkům se budou určitě líbit,“ reaguje na to Babiš. Babiš sní také o tom, aby v roce 2035 fungoval seznam spolehlivých plátců. Na ty, kteří budou řádně platit státu a všechno správně vykazovat, by se neměly vztahovat vůbec žádné kontroly.
Zní to téměř absurdně vzhledem k tomu, co všechno si pro ně za dobu ve vládě připravil. Finanční správa, která spadá pod ministerstvo financí, čelí kritice, že podnikatele doslova šikanuje a nadměrně je kontroluje. Kvůli EET provádí pracovníci finanční správy a celníci kontrolní nákupy a udělují pokuty. V dubnu byla průměrná výše pokuty 6244 korun, jak píše server Podnikatel.cz.
Velké problémy přineslo podnikatelům také kontrolní hlášení k DPH zavedené Babišovým rezortem od 1. ledna 2016. Finanční správa podnikatele nejdříve uklidňovala, že při startu kontrolního hlášení nebude případné chyby či zpoždění pokutovat, pak ale obrátila a začala jim zpětně vyměřovat desetitisícové pokuty. „Obdržela jsem pokutu 30 000 Kč za takový strašný přečin, jako je zpoždění v odezvě na výzvu. Podotýkám, že hlášení, které jsem odevzdala, bylo správné,“ uvedla pro Echo24 podnikatelka Stanislava Marková. Teprve po tlaku od médií i opozice Babiš oznámil, že úřad přistupuje k tzv. flexibilnějšímu odpuštění pokut.
Podnikatelé se za Babišova ministrování zkrátka přesvědčili o tom, že by sliby finanční správy neměli brát jako bernou minci. Otázka proto je, jestli by měli věřit dalšímu ze snů Andreje Babiše, kterým chce usnadnit podnikatelům začátky v byznysu. „Jestli jste nováčci mezi podnikateli a živnostníky a nikdy jste nepodnikali, budete mít v prvních třech letech volnější režim. Zjednodušené výkaznictví a minimum kontrol, když budete všechno řádně elektronicky vykazovat,“ stojí v knize.
Sním o tom, co už mohlo platit
Andrej Babiš například chce, aby všechny informace, které podnikatelé předávají státu, byly na jednom místě a sdílené. „Nikdo je nebude posílat deseti různým úřadům. Údaje, které dnes podnikatelé zasílají několikrát za rok, se odešlou jenom jednou a žádný další úřad už je pak nesmí znovu vyžadovat,“ uvádí. Nápad to však není nijak objevný. Na stejném principu bylo založeno tzv. jednotné inkasní místo pro výběr daní, cel a pojistného. Schválila ho vláda už v roce 2008 s tím, že do ostrého provozu mělo být uvedeno od roku 2014. Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL pak ale termín ještě o rok posunula, až ho nakonec úplně zrušila.
Necelé dva roky na to přišlo Babišovo ministerstvo financí s vlastním nápadem na jednotné inkasní místo. Miroslav Kalousek (TOP 09), Babišův předchůdce ve funkci, ho za to silně kritizoval. „Pan ministr Babiš před dvěma lety zavedení jednotného inkasního místa zrušil, což byla strašná škoda pro stát i pro daňové poplatníky. Teď se chystá jednotné inkasní místo zavést a prezentuje to jako revoluční změnu, což z jeho strany pokládám za revoluční chucpe,“ prohlásil pro deník Právo Kalousek. Překvapilo ho i to, že by nový IT systém pro výběr daní měl stát téměř 8 miliard korun, zatímco dřívější návrh počítal s náklady kolem 2,5 miliardy korun.
Není daňový ráj jako daňový ráj
Na jiném místě Babiš kritizuje daňové ráje. „Přes 13 tisíc českých firem tam (v daňových rájích, pozn. red.) má vlastníky. To je dost, co? Stát kvůli tomu přichází o desítky miliard korun ročně. Absurdní je, že vlastníci z daňových rájů od Česka často chtějí peníze. Jejich firmy mohou bez větších bariér čerpat podpory, granty, dotace,“ píše.
Podstatné je ale dodat, že sám Babiš firmy v daňových rájích používal. Jak upozornila ČSSD, jedna z jeho klíčových firem IMOBA, která provozuje například farmu Čapí hnízdo a patří do svěřenských fondů spravujících Babišův majetek, sídlila roky ve švýcarském městě Zug, které mezi daňové ráje patří. Babiš na to reagoval s tím, že IMOBA má od svého založení sídlo v Praze, jenže podle obchodního rejstříku ji několik let vlastnila právě švýcarská firma Fertagra.
Podle odhalení serveru Seznam.cz měl zase Babišův Agrofert použít pro převzetí mělnické firmy U Rytířů společnost Romneya, která sídlila na Kypru, dalším daňovém ráji. Jednatelkou firmy byla Gabriela Knapová, právnička Agrofertu.
Služební zákon si odhlasoval, nyní ho kritizuje
„Strana dostane ministerstvo, všechny vyhází a nastěhuje své lidi všude od sekretariátu ministra až po vrátnici a řidiče. Normální nájemníci. Profesionalita? No, co byste řekli...? Konkurence? Jak partaj dovolí. Kontinuita – nulová. Čtyři roky a potopa. Proto jsme zavedli služební zákon, aby se úředníci každé čtyři roky neměnili podle toho, kdo je zrovna ministr, a rozhodovali nezávisle podle zákona,“ zabývá se Babiš v další části tzv. služebním zákonem. Třebaže ho v dalších větách kritizuje, už nedodává, že on sám i všichni poslanci za ANO, až na Ivanu Dobešovou, která nebyla k hlasování přihlášena, pro zákon ve 3. četní ve sněmovně hlasovali.
Ovšem i sám Babiš v roce 2013, po svém jmenování do funkce ministra financí, dosadil na ministerstvo lidi, které uznal za vhodné. Do funkce prvního náměstka pro oblast finančního řízení a auditu vybral Lukáše Wagenknechta, třebaže ho o rok a půl později kvůli vzájemným sporům odvolal. Jako náměstkyni pro oblast daní a cel určil Simonu Hornochovou, kterou od ledna 2016 vystřídala podle nového služebního zákona Alena Schillerová.
Proč moderní armádu nenastartoval už Stropnický?
V části o armádě Andrej Babiš zdůrazňuje, že Česko musí mít vybavení na úrovni 21. století. „A to znamená silnější vzdušné síly, tedy nadzvukové letectvo a supermoderní bitevní vrtulníky, které mohou podporovat operace pozemních brigád. Dále nová bojová vozidla pěchoty, moderní dalekonosné dělostřelectvo a nejlepší ženijní techniku,“ píše.
Co už ale neuvádí je ostrá kritika, která se snáší na ministra obrany Martina Stropnického (ANO), který je v současné vládě od začátku, tedy od ledna 2014. Stropnický už třikrát vyměnil svého náměstka pro vyzbrojování a koaliční ČSSD s opozicí tvrdí, že ve funkci prokázal manažerské pochybení a při řízení akvizičního procesu neschopnost.
Sloučit policii, či nikoliv?
Babiš v knize dále kritizuje reorganizaci policie z loňského léta. Píše, že reorganizace dvou policejních útvarů byla snahou „vlivných zájmových skupin“, jak zkrotit policii. „Tam evidentně nešlo o nic jiného než rozprášit protimafiánský útvar vedený Robertem Šlachtou,“ dodává Babiš, který se za Šlachtu, ředitele Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) postavil. Šlachta na protest proti reorganizaci od policie po 26 letech odešel, ale shodou okolností pak získal funkci náměstka generálního ředitele Celní správy pro oblast pátrání, která spadá pod ministerstvo financí.
Na jiné stránce knihy si ale Babiš protiřečí, když tvrdí, že „vyšetřování korupce, finanční kriminality nebo organizovaného zločinu má být jednoznačně řízené z jedné centrály.“ Otázkou tedy je, proč se tak ostře postavil právě proti letnímu sloučení ÚOOZ, útvaru, který bojoval proti organizovanému zločinu, s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality.
Méně zákonů o polovinu
„Všechny zákony, vyhlášky a předpisy by bylo dobré zredukovat o půlku. Je jich moc,“ říká Babiš. Ještě před několika lety se přitom chlubil tím, jak jeho rezort předkládá nejvíce zákonů. „Sorry, ale podstatný je výsledek. Nejvíc letos navržených zákonů ministerstev je z mého MF: 24 /100,“ napsal na svůj twitterový účet Babiš v roce 2014. Chtěl tím zdůraznit, že ze 100 předložených vládních zákonů jich byla skoro přesně čtvrtina z pera ministerstva financí.
