Cílem reformy policie nebylo odstranit Šlachtu, zjistila poslanecká komise
Zpráva o reorganizaci policie
AKTUALIZUJEME
Cílem loňské reorganizace policie nebylo odstranit bývalého ředitele protimafiánského útvaru Roberta Šlachtu, omezení činnosti policejních útvarů nebo zabránění vyšetřování některých kauz. Neprokázalo se to podle dokumentů, které při svém vyšetřování shromáždila sněmovní vyšetřovací komise. Při čtení závěrečné zprávy ve Sněmovně to dnes uvedl předseda komise Pavel Blažek (ODS).
Blažek přednesl závěrečnou zprávu po více než půlročním vyšetřování komise, která se v souvislosti s policejní reformou zabývala podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů a žalobců. V úvodu závěrečné zprávy řekl, že z hlediska kompetencí může policejní prezident navrhnout organizační změnu, kterou musí schválit ministr vnitra. Nikde podle komise není zakotvena povinnost informovat o tom státní zástupce.
Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny
Přesto vedení policie v čele s policejním prezidentem Tomášem Tuhým a jeho bývalým náměstkem Zdeňkem Laubem přípravu reformy značně podcenilo a nedostatečně projednalo. „Předběžné věcné konzultace k reorganizaci minimálně na úrovni vedení dotčených útvarů a státního zastupitelství by však byly vhodné a žádoucí,“ stojí v závěrečné zprávě. Poslanci to označili za nedostatečné manažerské řízení ze strany Laubeho. Rychlost reformy a minimální konzultace pak podle poslanců umožnily spekulace a pochybnosti, které se začaly objevovat.
Blažek před poslanci zmínil, že se komise zabývala odposlechy ze dvou kauz, z nichž vycházeli olomoučtí žalobci a které měly zpochybnit cíl změn uvnitř policie. „Ze shromážděných materiálů nebylo prokázáno, že organizační změna byla provedena s cílem odstranit Roberta Šlachtu, omezit činnost útvarů nebo zabránit prověřování konkrétních věcí,“ řekl Blažek.
Předseda sněmovní komise při téměř hodinovém čtení závěrečné zprávy také uvedl, že se nepodařilo prokázat, že by policejní reorganizace byla připravována v pozadí podnikatelskými nebo politickými zájmy. Komise v závěrečné zprávě také zkritizovala hlavní kritiky policejní reformy – Šlachtu a bývalého detektiva protimafiánského útvaru Jiřího Komárka. Podle poslanců podporovali spekulace a vycházeli z nepřesně vyhodnocených informací. Jejich veřejné vystupování podle komise lze označit za neprofesionální.
Usnesení PS k Závěrečné zprávě Vyšetřovací Komise
„Tato interpretace byla následně převzata a podporována Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci. Z těchto informací vycházelo i Nejvyšší státní zastupitelství a obecně také ministr spravedlnosti (pozn.red: Robert Pelikán – ANO),“ napsali poslanci do závěrečné zprávy. Kritika komise se snesla také na olomoucké vrchní žalobce, které se podle komise „aktivisticky pustilo do politického života“ tím, že například medializovalo informace o výslechu Tuhého a Laubeho. Vláda by podle komise mohla zvážit personální změny na vedoucích místech zastupitelství.
Olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan nechtěl výsledky zprávy komentovat. „My v tuto chvíli zprávu vyšetřovací komise studujeme a analyzujeme. Až ten proces dokončíme, budeme se moci teprve poté vyjádřit,“ řekl ČTK Ištvan s tím, že pro to bude určitě ještě prostor.
Podle poslance a člena vyšetřovací komise Daniela Korteho (TOP 09) byla reorganizace záminkou pro pokus o diskreditaci ČSSD. „Po ohlášení organizační změny v útvarech policie s celostátní působností vypukla štvavá kampaň proti policejnímu prezidentovi, jeho náměstkovi a ministrovi vnitra. Na této kampani se podíleli vrcholní policisté ÚOOZ, státní zástupci z vrchního státního zastupitelství v Olomouci, zcela nezávislá média ministra Babiše a vrcholní politici hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. Kampaň měla jediný cíl – odstranit policejního prezidenta a ministra vnitra Chovance, a tím oslabit premiéra Sobotku a destabilizovat celou ČSSD,“ tvrdí poslanec Korte.
Reorganizace policejních útvarů vyvolala loni roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO, kvůli které vznikla vládní krize. Komise se pozastavila nad tím, že nikdo z členů vlády nedal kabinetu návrh usnesení, aby nařídila ministru vnitra reorganizaci zastavit. Byl to podle komise jediný možný prostředek, jak reorganizaci zabránit.
