Sobotka: Hnutí ANO popírá svůj volební program
Maximální věk odchodu do důchodu
Hnutí ANO odmítáním stanovení maximálního věku odchodu do důchodu popírá to, co slibovalo v roce 2013 ve svém volebním programu. Novinářům to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). ČSSD navrhuje, aby se odchod do důchodu ohraničil věkem 65 let, vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš je ale proti, návrh opětovně označil za předvolební populismus. Je podle něj třeba řešit hlavně výši důchodů. O sporném tématu bude příští týden jednat koaliční rada.
„ANO nerespektuje koaliční smlouvu, ani vlastní volební program, se kterým kandidovalo do voleb,“ uvedl Sobotka. Podle něj mělo ANO takzvané zastropování věku odchodu do důchodu ve volebním programu, se kterým v roce 2013 kandidovalo do Sněmovny.
Babiš už dříve označil návrh ČSSD na ohraničení věku za populistický. Vláda debatu o tomto tématu ve středu na dva týdny přerušila. Sobotka doufá, že se koaliční partneři nakonec dohodnou. Řekl, že nechce na vládě silové hlasování, kdy by například sociální demokracie a lidovci mohli počtem svých členů hnutí ANO přehlasovat.
Babiš považuje téma za vábničku na voliče ČSSD. „Prioritně bychom měli řešit výši důchodů, které máme nízké a řada důchodců má kvůli jejich výši existenční problémy,“ napsal ČTK v textové zprávě. Je podle něj nelogické a předčasné řešit v roce 2016 strop odchodu do důchodu pro rok 2030.
Situaci by Babiš okamžitě řešil u zdravotně náročných zaměstnání. „Zároveň budu souhlasit s tím, aby u fyzicky a psychicky náročných povolání, jakými jsou řidiči, zaměstnanci v těžkém strojírenství, zdravotní sestry nebo pracovníci v sociálních službách, byl odchodu do důchodu stanoven na nižší věkovou hranici,“ uvedl. Důležité je, aby se na výši jejich důvodů podíleli také zaměstnavatelé, dodal.
Lidovci se v této věci vyjadřují spíše zdrženlivě. „Myslím, že se to přeceňuje. Zastropování další vlády mohou změnit. Pokusíme se najít kompromis, abychom se kvůli tomu zbytečně nezasekli,“ napsal ČTK vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.
Sobotka společně se stranickým kolegou a předsedou Senátu Milanem Štěchem také připomněl, že jako horní hranici odchodu do důchodu mají věk 65 let například v Belgii, Dánsku, Estonsku, Itálii, Švýcarsku, Velké Británii či Španělsku. „Doufejme, že náš koaliční partner opustí snahu udělat z toho problém,“ dodal Štěch.
Růst důchodového věku se každoročně zvyšuje u mužů o dva a u žen o čtyři měsíce. Legislativa přitom počítá se sjednocením věku pro odchod do důchodu pro muže a ženy narozené po roce 1971. Pokud se vláda dohodne na zavedení hranice důchodového věku v 65 letech, mělo by se to také týkat všech, kteří se narodili po roce 1971.
Ve hře je i varianta důchodové hranice v 67 letech. Když se vláda přikloní k této variantě, bude se důchodový věk dál postupně zvyšovat a pak bude počínaje pojištěnci narozenými po roce 1977 konstantní a bude činit 67 let jednotně pro všechny.